Články / Recenze

Obludná džungle zvuků Sato-San To

Obludná džungle zvuků Sato-San To

Jakub Koumar | Články / Recenze | 26.06.2014

Kamarádství jazzu a elektronické taneční hudby je dávný příběh, pnoucí se až ke kořenům disco music. Ale zejména ve druhé polovině devadesátek přerostlo v symbiózu a akusticky neoddělitelné prvky. Právě spjatost jednotlivých stop je příznačná i pro Sato-San To. Díky bezbřehému záběru členů skupiny je jejich hudba svobodná a nad věcí. Aby taky ne, když počet projektů, na nichž se jednotliví matadoři podílejí, je bohatší než jazzové sólo.

Navíc dechař Oskar Török přibral kolegu Vojtu Procházku z Vertigo Quintet, aby se chopil samplů a klaviatury a dal tak Sato-San To celistvější zvuk. Jeho zvýšený dohled na kvalitu a originalitu synthů dělá z Obludaria nespoutanou, nápaditou a hlavně komplexní směs zvuků. Ta se promítá do směsi jazz-jungleu a ambient-drum’n’bassu, jemuž nasazuje vysokou laťku kouzelník bicích nástrojů Thom Herian. Jeho klopýtavý a až chorobně přesný tikot bicích je ohromující, s chutí se proplétá skrz hustý porost Obludaria a ve vlhku roste a raší spoustou nových výhonků. Vzduch působí těžce a špatně se dýchá. Ale tvorové, kteří tu našli útočiště, jsou spokojeni. Vypilovaní evolucí si užívají přirozenost prostředí a nevadí jim pohledy zvědavců, naopak, předvádějí se pestrými barvami. Sato-San To ukazují, jak je svět mnohotvárný, než že by vás do něj chtěli vrhnout.

Obludarium nepatří mezi uširvoucí, ale útočí rafinovaně a se vší variabilitou rozmanitého ekosystému. Občas zklidňuje zvláštně roztěkanou chilloutovou atmosférou, ale než ukolébá, přišpendlí ke zdi basovým vibem zvolna tekoucím po nerovné půdě džungle jako tekutý asfalt. Efektnost není to jediné, na co sází. Jednotlivé zvuky otáčí, analyzují, zkoušejí v různých kombinacích, svébytnou kulturu podrobují výzkumu a kultivaci. Obludarium je laboratoří, kde se nástroje a žánry míchají v pokoře k přirozenému vývoji.

Sato-San To patří ke špičce oboru. A Obludarium je precizní sbírka plná stvoření pochytaných ve světě, který je pro neznalé divoký. Zdánlivý pocit bezpečí je důmyslnou záminkou pro opakované návštěvy.

Info

Sato-San To – Obludarium (Polí5, 2014)
www.sato-san-to.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.