Články / Recenze

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

Jakub Kurnas | Články / Recenze | 21.04.2019

Hřích není v životě lidském ničím neobvyklým. Snímek Modlitba vykresluje léčícího se narkomana jako člověka, který podlehl pokušení a snaží se napravit. „Běžná“ situace je posunuta na hranu smrti a stává se bezodkladnou.

Kulisou příběhu mladého Thomase závislého na heroinu je katolické středisko uprostřed francouzských Alp. Přestože režim v něm samy postavy popisují jako tvrdý, působí idylicky. Základem terapie je práce, která nemá nutně cíl, jáma se může kopat proto, aby se mohla zakopat. Pacienti se modlí, s nepravděpodobnou upřímností sdílejí své pocity a po večerech bujaře zpívají nábožné písně. Střih nechává příběh volně plynout, na pozadí záběrů se rozprostírá malebná krajina. Scénář sklouzává k patetičnosti, některé monology jsou přehnaně srdceryvné. Nerealističnost prostředí záměrně zdůrazňuje odtrženost léčebny od vnějšího světa. Bezpečným světem komunity ovšem nenápadně probublávají skryté boje: se závislostí, se strachem z návratu do společnosti.

Postavy jsou vyrovnané pouze zdánlivě. Nejzranitelnější je Thomas, velmi přesvědčivě ztvárněný Anthony Bajonem, kterému na Berlinale tato role vynesla Stříbrného Medvěda za nejlepší herecký výkon. Do klidného střediska přináší rozruch způsobený nejen akutními abstinenčními příznaky, ale i niterným bojem s vírou, kterou přijímá pomalu a s obtížemi. Obraz se v tragičtějších scénách noří do šera, nutí diváka pátrat po smyslu scén i celku. Hlavní postava brzy formuluje ústřední téma filmu: drogy nejsou cestou ke štěstí, co jí ale je? Víra je spíš prostředkem než cílem, tím je láska. Přátelská, vznikající mezi pacienty, i romantická, která v Modlitbě spojuje svět odvykacího střediska s tím vnějším. Láska ve filmu poskytuje útěchu a dává životu smysl, náboženství zase nabízí oporu: když Thomas v jedné ze scén zaslechne elektronickou hudbu, představující pokušení, přehluší ji náboženské chorály, které v průběhu filmu získávají na intenzitě a symbolizují prohlubující se vztah hlavní postavy k Bohu.

Děj vykresluje epizody v průběhu několika měsíců, díky tomu není docela předvídatelný, rozpoložení hlavní postavy se skokově a bez explicitního vysvětlení mění. Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy (2018), který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s prázdnotou bytí tím, že vztahy vytváří. Popisuje hledání víry a smyslu všeho konání v mezní situaci. Thomase musíme v mnoha záběrech hledat mezi záplavou postav, jako by se režisér snažil naznačit, že je jenom jedním z mnoha, kdo se táží po smyslu života.

Originální film místy unavuje přepjatou idyličností, která na druhou stranu podtrhuje to nejzajímavější: zatímco jiné „drogové filmy“ se často a rády opírají o násilné či drastické scény, Modlitba zvládá mentalitu narkomana vystihnout i bez nich.

Info

Modlitba
režie: Cédric Kahn, 2018
web distributora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.