Články / Reporty

Obývákové snění se Stevem Hauschildtem

Obývákové snění se Stevem Hauschildtem

blueskin | Články / Reporty | 04.11.2017

Před časem jsem v rozhovoru s Ondřejem Lasákem vyjádřil naději, že jeho Genot Centre přiveze do Prahy Stevea Hauschildta. Bylo to krátce po vydání desky Strands, která někdejšího člena tria Emeralds katapultovala mezi nejskloňovanější jména současné poslechové elektronické hudby. Tenkrát se myšlenka Hauschildtova pražského koncertu zdála být poměrně utopickým snem - americký Cleveland přece jenom není Berlín, aby si k nám hudebníci běžně odskakovali. Povedlo se to až nyní, kdy Hauschildt křižuje Evropu a jednou ze sedmi zastávek jeho miniturné byla právě i Praha.

Rozlehlá kavárna Obývák, která je součástí multikulturního centra Studio Alta, se svou domáckou atmosférou k Hauschildtově hudbě perfektně hodila. Američan sice nehrál zdaleka tak poklidně, jak by se dalo očekávat z pouhého poslechu jeho desek, přesto se koncert nesl především v duchu pastorálního syntezátorového ambientu. Hauschildtova tvorba vychází ze dvou zdrojů, které se do výsledku promítají v ideálně namíchaném poměru. Jedním je autorova fascinace moderními technologiemi a jejich možnostmi při skládání hudby. Tím druhým je pak Hauschildtova přirozená muzikálnost, díky níž se z poslechu relativně přímočarých kompozic stává mnohovrstevnatý zážitek.

Tomuto sweet spotu mezi vřelou lidskostí a technologickou odtažitostí se z obou předskokanů více přiblížila dvojice Sítě. Jan Tomáš a Jan Kašpar kombinují abstraktní elektronickou hudbu s kytarovými plochami. Kytarová je sice méně výrazná, než u Kašparova sólového projektu Obelisk of Light, zato ale neodvádí pozornost od toho, co jde oběma Janům nejlépe. Tím je postupné budování atmosféry pomocí výpůjček prvků industriálního techna (rytmika) či post-rocku (monumentální zvukové stěny, do nichž koncert vygradoval).

Úvodní set obstarala v Praze žijící Slovenka Jano Doe, doplněná Lasákovým belgickým parťákem v Genot Centre Wimem Dehaenem. Šlo o krátkou, ale efektivní ukázku modulární syntézy, která trvala necelou půlhodinu a svou abrazivností ostře kontrastovala s klidnější tvorbou hlavní hvězdy večera. Spíš než o vytváření hudby z ničeho jde u tohoto typu vystoupení o pravý opak - finální tvar skladby vzniká kladením překážek nepřetržitému proudu tónů generovaných oscilátory. Fakt, že žádné dva sety odehrané na modulární syntezátory nemůžou být nikdy zcela stejné, jenom přispívá k přitažlivosti téhle větve elektronické hudby.

Jedinou nevýhodou místa konání koncertu byla absence adekvátní projekční plochy. Veškeré vizuály tak byly promítány na dřevěné kvádry nad pódiem, což bylo - řečeno s Karlem Čapkem - velmi málo ideální. Jinak šlo o mimořádný večer plný mimořádné hudby. Už to bylo napsáno při mnoha jiných příležitostech - v posledních letech se z Prahy stala regulérní kulturní metropole, která už nemusí pouze vyzobávat drobky z dění v okolních zemích. Největší zásluhu na tom mají nejrůznější aktivity zdola, ke kterým patřila i tahle spolupráce Genot Centre s kolektivem Seed.

Info

Steve Hauschildt (us), Sítě (cz) + Jano Doe & Wim Dehaen (cz/be)
31. 10. 2017 Studio Alta, Praha

photo by Priscilla C. Scott

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #5: Nečekané úsměvy

redakce 22.07.2019

„Jaký byl váš nejlepší sobotní zážitek a proč?“ Stejně jako jiné dny pokládá Instagram Colours of Ostrava jednoduchou otázku...

Barvy jsou vrženy (Colours of Ostrava)

redakce 21.07.2019

Proč jezdíme na ten který festival? S jakým očekáváním? A naplňuje se? Co si myslíte, že organizátoři považují za úspěch?

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.