Články / Reporty

Obývákové snění se Stevem Hauschildtem

Obývákové snění se Stevem Hauschildtem

blueskin | Články / Reporty | 04.11.2017

Před časem jsem v rozhovoru s Ondřejem Lasákem vyjádřil naději, že jeho Genot Centre přiveze do Prahy Stevea Hauschildta. Bylo to krátce po vydání desky Strands, která někdejšího člena tria Emeralds katapultovala mezi nejskloňovanější jména současné poslechové elektronické hudby. Tenkrát se myšlenka Hauschildtova pražského koncertu zdála být poměrně utopickým snem - americký Cleveland přece jenom není Berlín, aby si k nám hudebníci běžně odskakovali. Povedlo se to až nyní, kdy Hauschildt křižuje Evropu a jednou ze sedmi zastávek jeho miniturné byla právě i Praha.

Rozlehlá kavárna Obývák, která je součástí multikulturního centra Studio Alta, se svou domáckou atmosférou k Hauschildtově hudbě perfektně hodila. Američan sice nehrál zdaleka tak poklidně, jak by se dalo očekávat z pouhého poslechu jeho desek, přesto se koncert nesl především v duchu pastorálního syntezátorového ambientu. Hauschildtova tvorba vychází ze dvou zdrojů, které se do výsledku promítají v ideálně namíchaném poměru. Jedním je autorova fascinace moderními technologiemi a jejich možnostmi při skládání hudby. Tím druhým je pak Hauschildtova přirozená muzikálnost, díky níž se z poslechu relativně přímočarých kompozic stává mnohovrstevnatý zážitek.

Tomuto sweet spotu mezi vřelou lidskostí a technologickou odtažitostí se z obou předskokanů více přiblížila dvojice Sítě. Jan Tomáš a Jan Kašpar kombinují abstraktní elektronickou hudbu s kytarovými plochami. Kytarová je sice méně výrazná, než u Kašparova sólového projektu Obelisk of Light, zato ale neodvádí pozornost od toho, co jde oběma Janům nejlépe. Tím je postupné budování atmosféry pomocí výpůjček prvků industriálního techna (rytmika) či post-rocku (monumentální zvukové stěny, do nichž koncert vygradoval).

Úvodní set obstarala v Praze žijící Slovenka Jano Doe, doplněná Lasákovým belgickým parťákem v Genot Centre Wimem Dehaenem. Šlo o krátkou, ale efektivní ukázku modulární syntézy, která trvala necelou půlhodinu a svou abrazivností ostře kontrastovala s klidnější tvorbou hlavní hvězdy večera. Spíš než o vytváření hudby z ničeho jde u tohoto typu vystoupení o pravý opak - finální tvar skladby vzniká kladením překážek nepřetržitému proudu tónů generovaných oscilátory. Fakt, že žádné dva sety odehrané na modulární syntezátory nemůžou být nikdy zcela stejné, jenom přispívá k přitažlivosti téhle větve elektronické hudby.

Jedinou nevýhodou místa konání koncertu byla absence adekvátní projekční plochy. Veškeré vizuály tak byly promítány na dřevěné kvádry nad pódiem, což bylo - řečeno s Karlem Čapkem - velmi málo ideální. Jinak šlo o mimořádný večer plný mimořádné hudby. Už to bylo napsáno při mnoha jiných příležitostech - v posledních letech se z Prahy stala regulérní kulturní metropole, která už nemusí pouze vyzobávat drobky z dění v okolních zemích. Největší zásluhu na tom mají nejrůznější aktivity zdola, ke kterým patřila i tahle spolupráce Genot Centre s kolektivem Seed.

Info

Steve Hauschildt (us), Sítě (cz) + Jano Doe & Wim Dehaen (cz/be)
31. 10. 2017 Studio Alta, Praha

photo by Priscilla C. Scott

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace