Články / Reporty

Oči krátkozraké scény - Tera Melos

Oči krátkozraké scény - Tera Melos

gaga | Články / Reporty | 22.02.2014

Vždycky mě překvapí, když po koncertě, na jehož line-upu je očekávané zahraniční jméno, někdo reaguje tak, že předkapely – rozuměj lokální kapely, které mohl slyšet a pravděpodobně i slyšel nespočetněkrát – zahrály mnohem lepší set než headliner. Vždycky mi nezbývá než věřit tomu, že koncert musel headliner neskutečně zvorat. Ale po středě 19. února jsem si jistá, že to bylo jinak. Přítomní nedokázali ocenit to, co viděli a slyšeli.

Na středečním koncertu Tera Melos v českobudějovickém Velbloudu se sešla početná a různorodá skupina návštěvníků. Člověk by předpokládal, že je-li tak plno, může za to kalifornská kapela, která si sem přijela zahrát už podruhé. Ovšem v průběhu večera se ukázalo, že to není tak úplně pravda. Jako předkapely Depakine Chrono a Esazlesa, a ačkoli nemůžu mít výhrady vůči tomu, jak obě zahrály, nemůžu ani souhlasit s tím, že byly lepší než Tera Melos.

Slyšet Tera Melos poprvé je odzbrojující zážitek a užíváte si každou sekundu, jako by byla ta poslední. Napodruhé už to nemůže být tak oslňující zážitek, skočíte do toho po hlavě a čekáte, jestli se překonají, podají stejně kvalitní výkon nebo zklamou. Tera Melos se nepřekonali, protože ani poslední X’ed Out nepřekonalo desku Patagonian Rats, ale na koncertě samém bych jen těžko hledala chybičku. Depakine Chrono měli zvuk křišťálově čistý, zatímco Tera Melos nezní čistě ani z nahrávek. Jejich hudba je naplněná hlukem, efekty i samply, což naživo vytváří zvukovou clonu, která se staví mezi vás a kapelu. Euforie z nich sršela a na prvních řadách to bylo znát. Podání Patagonian Rats mi vyrazilo dech a litovat mohli jen ti, kteří nebyli připravení natolik, aby podpořili singalongy.

Depakine Chrono do toho řežou vší silou a energií, která z nich vychází, by mohly svítit celé Budějovice několik dní, je to punk v ryzí matematické podobě. Ale ačkoli nářez, nedokáže překvapit. S Esazlesa to mám podobně. Když jdu na koncert v té správně náladě, dokážou mě zničit, ale ve středu zněli jako neměnný a poněkud povrchní atmosférický post-rock. I když se mnou nebudou souhlasit ti, kteří chodí na bezmála všechny koncerty NAAB a jsou z těch, kteří za hudbou jezdí klidně přes půl republiky a ocení pouze to, co můžou slyšet ve stále stejné podobě. A nad Tera Melos, jejichž nové album znamenalo vykročení jiným směrem a další experiment s vlastní identitou, vynáší negativní soudy. Nerada bych si připustila, že jsem se stala součástí krátkozraké scény.

Info

Tera Melos (usa) + esazlesa + Depakine chrono
19. 2. 2014, Velbloud, České Budějovice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace