Články / Recenze

Od tanečního parketu k soustředěnému poslechu (Kai Whiston)

Od tanečního parketu k soustředěnému poslechu (Kai Whiston)

Dominik Polívka | Články / Recenze | 08.01.2023

Devadesátá léta jsou v kurzu. Rave revival je v plném proudu a ohledy do extatické doby zapříčiněné generační obměnou otvírají mnoho příběhů z dob boomu elektronické taneční hudby. Velký fenomén pro generaci Z, která konec milénia vnímala tak akorát z kočárku. Touhu po zjištění, co se tehdy vlastně dělo, řeší deska Quiet As Kept, F.O.G. mladého dorsetského producenta Kaie Whistona.

První albový zářez s názvem Kai Whiston Bitch byl klubovou dekonstrukcí tanečních žánrů s glitch-hopovými základy. Teprve druhá deska No Worlds As Good As Mine ukázala na schopnost vybočit z taneční vřavy a pustit se do konceptuálních přesahů, atmosférických proluk a koherentních kombinací žánrů ve prospěch celého alba. Poetičnost neztrácí ani na novince. Ta je autobiografickým pokusem o revizi Whistonova dospívání v kontrastu kočovné New Age komunity (The Peace Convoy), které byla jeho matka součástí.

Tracky jsou plné krátkých audio záznamů a rozhovorů Whistona a jeho matky Helene, ve kterých postupně odkrývají minulost, například ve skladbě 27-04-99 (datum Whistonova narození), kde Helen popisuje, proč musela z komunity odejít, nebo na poslední 10-10-73 jež nese datum jejího narození, kde vysvětluje své setkání a propadnutí elektronické hudbě a následné participaci na šití kostýmů a vytváření kulis v čemž se realizovala i pro videoklip k singlu Between Lures. Whiston zde zpívá skrz zmodulovaný auto-tune (stejně jako dříve v projektu Dryan). Za zvuku breakbeatu a smyčcového samplu táhne karavan jako pohrobek minulosti, který na konci zapaluje. „I'm a traveller but I'm not a crusty traveller. And I'm not a posey raver, I'm just, sort of, a person. Between two worlds,“ zní na konci hlas ženy jako dovětek skladby.

Deset skladeb dělá padesátiminutovou stopáž, která díky své výpravnosti nenutí k přepínání. Zároveň jsou jednotlivé skladby dostatečně výrazné, aby obstály sami za sebe. Žánrový koktejl je stejně vydatný jako u předchozích alb. Q je hardcorovou smrští s pitchnutým doprovodem od Pussy Riot. Carrier Signal je zas striktním klubovým bangerem s podmanivým vokálem zpěváka EDENa. V T.F.J. Whiston za zvuku přepínání kazet rozděluje jeden track ve dví. Uspěchaný drum and bass zastavuje, otáčí kazetu, kde se po krátkém skitu s ozvěnou Out of Space od The Prodigy pouští druhá část, melancholický náběh na chytlavý bass drop.

Než by opulentně střílel z rukávu množství stylových zvratů, jako tomu bylo na prvním albu Kai Whiston Bitch, soustředí na pilování svého maximalistického přístupu k práci pečlivým skládáním drobných detailů napříč deskou, ať už jde o hrátky se smyčcovými aranžemi ve skladbě Div Era, saxofonové vyústění nervní klubové dekonstrukce ve skladbě 27-4-99 nebo chytře posazenými samply s promluvami jeho matky, či jiných lidí.

Kai Whiston bere nostalgické útržky známých tanečních soundů a lepí si je svým originálním způsobem do propracovaných party koláží, které mají přesah z tanečního parketu k soustředěnému poslechu až po atmosférickému rozjímání. S veškerou úctou a osobitostí uzavírá svou kapitolu dospívání a zvědavé generaci Z poskytuje čitelnou hudební road mapu s otevřenými cestami a jasným směrem. Je na čem stavět.

Info

Kai Whiston - Quiet As Kept, F.O.G. (Lux Recordings, 2022)
Instagram umělce

foto © Kai Whiston

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace