Články / Reporty

Odevzdaný dancehall (Gaika)

Odevzdaný dancehall (Gaika)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 03.12.2018

Občas se v Praze stane, že během jedné noci hrají v různých klubech interpreti, kteří by k sobě skvěle pasovali, jak zvukem, tak tématy, kterým se věnují. Zatímco královna současného dusného experimentálního popu s íránskými kořeny Sevdeliza okupovala Lucernu Music Bar, Gaika, přízrak z jižního Londýna a hlas segregovaných sociálních skupin, obsadil skromný prostor Chill Out v Roxy za hlavním pódiem. Jeho letošní energická deska Basic Volume, která popisuje situaci na Ostrovech po hlasování o Brexitu očima druhé generace přistěhovalců, by se ovšem hodila představit v jiném prostoru a jiném kontextu.

Večer načínal slovenský postklubový projekt Isama Zing, za nímž se skrývá producent Pjoni. Jedna z nejinovativnějších postav současné československé elektronické scény předvedla set, jimiž je pověstný. Krásu hledal mezi nevlídnými, chladnými beaty a dekonstrukcí. Ta se v půlce začala měnit v omračující industriální plochu, k níž se přidal i nelidský křik, násobící intenzitu prožitku. Podobně omamný byl i v závěru singl Ritual, který dal vzpomenout na starší, industriální období Gaiky.

Aktuální tvorba britského hudebníka ustupuje od těžkých industriálních beatů a přibližuje se k temnému dancehallu. Ten je sice stejně chytlavý jako ten letní, „sluníčkový“, ovšem v Gaikově podání jde o hledání vlastní identity v měnící se domovině. Gaiku předchází pověst excentrického performera, který svou frustraci vtěluje do kontrastu přístupných dancehallových rytmů a dunících ozvuků večerních ulic. V Praze mu bohužel nebylo přáno a hned na začátku ho zradily technické problémy (za které se Roxy kálo ihned po skončení večera). Několik restartů skladeb i jejich předčasné ukončení atmosféře taky nepřidalo.

Gaika se omlouval a snažil se, co to šlo, ale situaci mu neulehčoval ani autotune na mikrofonu, který rozmazával jeho hlas natolik, že mu kolikrát nebylo rozumět. Nad vodou ho držela flow a upřímnost, s níž od začátku přiznával, že tenhle večer asi nebude ten nejlepší, ale že to rozhodně nevzdá. V jednu chvíli zdvihl stojan na mikrofon a zamával s ním nad hlavou, pak se ale vrátil nohama na zem, možná až moc. I když zvuk byl postupně únosnější, show chyběla v druhé části jiskra nebo jakýkoliv zvrat. Gaika nakonec působil příliš odevzdaně, tedy přesně opačně, než mu velí nátura i pověst, která ho provází.

Info

Gaika (uk) + Isama Zing (sk)
30. 11. 2018 Roxy Chill Out, Praha

foto © J5.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.