Články / Reporty

Odlesky nad Oslavou: Folkové prázdniny & friends

Odlesky nad Oslavou: Folkové prázdniny & friends

Anna Mašátová | Články / Reporty | 26.07.2013

Folkovky se překulily do své druhé poloviny. Malou útěchou může dle slov moderátora být, že se další ročník koná za méně než rok. Vzhledem k tomu, že se u ohně sedí mnohdy až do rozbřesku, vstávání na jubilejní hudební kolokvium u mnohých probíhalo s velkým sebezapřením. Desátý ročník s názvem Od folkloru k world music: Co patří do encyklopedie, zdobila jména přednášejících Aleše Opekara, Milana Tesaře, Jiřího Moravčíka či Petra Dorůžky. Mluvilo se o radostech a strastech tuzemských festivalů, smyslu hudebního alba v dnešní době či dokumentárním hitu, Pátrání po Sugar Manovi. Odpoledne probíhala debata za účasti pozvaných hudebníků, zatímco se v nedalekém Hnízdu múz výtvarničilo, psalo, vyráběly se masky, smaltovalo i tančilo flamenco.

Večer a noc byla věnována hudebním přátelstvím a i tentokrát se křtilo. Houslistka a zpěvačka Jitka Šuranská si k hostování na novém albu Nězachoď slunečko pozvala slovenské Pacora Trio, jehož člen Stano Palúch je také producentem desky. Festival byl skvělou příležitostí ke slavnostní chvíli. Spolu se Šuranskou a Pacorou se na pódiu objevil také Jitčin spoluhráč Jiří Plocek, Michal Muller a Marek Pastírik. Moravské písně a příběhy s milým a energickým projevem zpěvačky potěšily duši, i když texty lidovek jsou mnohdy posmutnělé.

Také další britsko-americkou dvojici Elizu Carthy a Tima Eriksena pojí dlouholeté přátelství. Členka britské dynastie hudebníků tradiční hudby se spojila s nositelem nejstarší americké pěvecké tradice sacred harp. Nic vám tento termín neříká? Stačí si vzpomenout na soundtrack k Návratu do Cold Mountain či Bratříčku, kde jsi. Jak Eliza poznamenala, nečekejte, že budete odcházet veselí. Také v amerických a anglických lidovkách se to jen hemží vražděním, zklamáním a nespravedlností. Střídali se i hráli dohromady. Carthy na housle, vysoký hubený Eriksen s pohledem upřeným do malé knížečky vypadal jako kazatel. Nezapomenutelné hlasy nesoucí se vzduchem až na druhý konec Náměště.

Posledním koncertem na hlavní scéně byli slovenští Pressburger Klezmer Band s americkým hostem Lorinem Sklambergem, zakladatelem slavných The Klezmatics. Po několika písních v podání skvělé zpěvačky Marty Potančokové se jindy značně sedavé náměšťské publikum odhodlalo k pohybu a především mládež to pod pódiem rozjela s veškerou vervou. Po Sklambergově příchodu se už spontánně tančilo i zpívalo a jednoznačným vrcholem byly písně In Mayn Shtetl, Ale Brider a především překrásná skladba Shnirele Perele.

Jak večer začal, tak také skončil. Pacora Trio ve stanu zámeckého parku a jiskřivé propojení jazzu s folklorem zaujalo přítomné muzikanty natolik, že jste ve frontě na desky mohli zahlédnout Sama Leeho, kupujícího album jak sobě, tak svým přátelům či Elize Carthy. Pro britské hosty nastala poslední noc v Náměšti, u táboráku se proto ještě dlouho hrálo a zpívalo v mnoha nářečích i jazycích...

Info

Folkové prázdniny
24. 7. 2013, Náměšť nad Oslavou

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace