Články / Reporty

Odškrtnuto a (skoro) nic víc (Vessels)

Odškrtnuto a (skoro) nic víc (Vessels)

blueskin | Články / Reporty | 08.04.2018

Britští Vessels byli vždycky kapelou, která propojovala světy postrocku a elektronické hudby. Přesto byl jejich přerod k čistě elektronickému projektu, ke kterému došlo před třemi lety, dost překvapivý. Stalo se tak prakticky bez varování - nikoli postupnou evolucí, ale skokově. O to větší senzací se přelomová deska Dilate stala. Vůbec totiž nepůsobila dojmem chvilkového rozmaru skupiny, které učarovaly jiné vyjadřovací možnosti. Místo toho šlo o překvapivě ucelenou kolekci skladeb ovlivněných aktuálními trendy v taneční elektronice.

Loňská deska The Great Distraction zní trochu paradoxně, jako by ji Vessels nahráli ještě před Dilate. Místo tech-houseové rytmiky jsou tu opět ke slyšení živé bicí, na kterých kapela staví svůj současný zvuk. Skoro by se dalo říct, že pokud starší album bylo hlavně syntezátorové, charakterizují druhé album nových Vessels právě baterie bicích. Naživo byl tento posun ještě patrnější - v jednu chvíli hráli na různé bicí soupravy a drum pady čtyři z pěti členů kapely.

Podobné “rytmické souboje” bývají na koncertech velmi vděčné. Obzvlášť zajímavé bývá pozorovat jednotlivé bubeníky, jak na sebe navzájem reagují, vyměňují si signály k nástupu či naopak ke ztišení a podobně. K podobné atraktivitě ale Vessels chybí větší sehranost. Bubeníci pouze kopírovali syntezátorové linky a v zásadě se nepouštěli mimo předem vykolíkované trasy. Mnohem zajímavější bylo sledovat kapelového Myšpulína Leeho J. Malcolma, kterak se zápalem kroutí čudlíky na svém obstarožním Korgu.

fotogalerie z koncertu tady

Momenty, kdy syntezátory dostaly velký prostor, také patřily k nejlepším částem večera. Stavba skladeb Vessels si stále zachovává hodně z původní postrockové dynamiky a právě syntezátory převzaly v kapele někdejší úlohu kytar (ta zbyla v sestavě jediná). Často však zůstávaly v celkovém zvukovém mixu příliš utopené a člověk si musel jejich přítomnost spíše domýšlet. Celkový chladný dojem nevylepšil ani minimalistický design scény, který se omezil na několik světelných panelů a projektor promítající na zadní plátno logo kapely.

Vessels předvedli show, při které zůstali hodně dlužni své pověsti hudebních inovátorů. Nebyl to sice žádný velký průšvih, při současném koncertním přetlaku ale odehrát jen ucházející vystoupení nestačí a přesně taková pražská zastávka kapely byla. Jako by pro ni šlo jen o další odškrtnutou položku v itineráři turné, o čem svědčí i drobný detail, že se končilo ještě před dosažením policejní, tedy desáté hodiny.

Info

Vessels (uk)
6. 4. 2018 Palác Akropolis, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace