Články / Reporty

Odškrtnuto a (skoro) nic víc (Vessels)

Odškrtnuto a (skoro) nic víc (Vessels)

blueskin | Články / Reporty | 08.04.2018

Britští Vessels byli vždycky kapelou, která propojovala světy postrocku a elektronické hudby. Přesto byl jejich přerod k čistě elektronickému projektu, ke kterému došlo před třemi lety, dost překvapivý. Stalo se tak prakticky bez varování - nikoli postupnou evolucí, ale skokově. O to větší senzací se přelomová deska Dilate stala. Vůbec totiž nepůsobila dojmem chvilkového rozmaru skupiny, které učarovaly jiné vyjadřovací možnosti. Místo toho šlo o překvapivě ucelenou kolekci skladeb ovlivněných aktuálními trendy v taneční elektronice.

Loňská deska The Great Distraction zní trochu paradoxně, jako by ji Vessels nahráli ještě před Dilate. Místo tech-houseové rytmiky jsou tu opět ke slyšení živé bicí, na kterých kapela staví svůj současný zvuk. Skoro by se dalo říct, že pokud starší album bylo hlavně syntezátorové, charakterizují druhé album nových Vessels právě baterie bicích. Naživo byl tento posun ještě patrnější - v jednu chvíli hráli na různé bicí soupravy a drum pady čtyři z pěti členů kapely.

Podobné “rytmické souboje” bývají na koncertech velmi vděčné. Obzvlášť zajímavé bývá pozorovat jednotlivé bubeníky, jak na sebe navzájem reagují, vyměňují si signály k nástupu či naopak ke ztišení a podobně. K podobné atraktivitě ale Vessels chybí větší sehranost. Bubeníci pouze kopírovali syntezátorové linky a v zásadě se nepouštěli mimo předem vykolíkované trasy. Mnohem zajímavější bylo sledovat kapelového Myšpulína Leeho J. Malcolma, kterak se zápalem kroutí čudlíky na svém obstarožním Korgu.

fotogalerie z koncertu tady

Momenty, kdy syntezátory dostaly velký prostor, také patřily k nejlepším částem večera. Stavba skladeb Vessels si stále zachovává hodně z původní postrockové dynamiky a právě syntezátory převzaly v kapele někdejší úlohu kytar (ta zbyla v sestavě jediná). Často však zůstávaly v celkovém zvukovém mixu příliš utopené a člověk si musel jejich přítomnost spíše domýšlet. Celkový chladný dojem nevylepšil ani minimalistický design scény, který se omezil na několik světelných panelů a projektor promítající na zadní plátno logo kapely.

Vessels předvedli show, při které zůstali hodně dlužni své pověsti hudebních inovátorů. Nebyl to sice žádný velký průšvih, při současném koncertním přetlaku ale odehrát jen ucházející vystoupení nestačí a přesně taková pražská zastávka kapely byla. Jako by pro ni šlo jen o další odškrtnutou položku v itineráři turné, o čem svědčí i drobný detail, že se končilo ještě před dosažením policejní, tedy desáté hodiny.

Info

Vessels (uk)
6. 4. 2018 Palác Akropolis, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

redakce 12.07.2019

Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších současných společenských problémů za růžovou fasádou. Romantika na Pohodě.

Ministry pod vlajkou Antify

redakce 12.07.2019

Publikum kontroluje čas. Pětačtyřicet minut? Sousto, které hladové fanoušky jen dráždí.

Ticho v Letňanech (Ed Sheeran)

redakce 10.07.2019

Sedmdesát nebo osmdesát tisíc – v pražských Letňanech rozdíl mezi prvním a druhým koncertem nejde moc poznat. Pár vedle se zkouší protlačit zpět na „svoje“ místa. Výsledkem je výsměch.

Hluky a šumy Hradieb Samoty

redakce 10.07.2019

... a človek sa na tri intenzívne dni ocitne vo zvláštnej a okúzľujúcej obdobe zábavného parku pre duše so slabosťou pre temnotu, tajuplné priestory, vizuálne umenie a najmä hudbu.

Sklípkani a vopice (Full of Hell, The Body & Co.)

redakce 10.07.2019

Skřípění z vlakového nádraží Libeň je tu rajskou hudbou a pivo ze zasviněných trubek slastí. Modrá vopice, pondělní večer.

Harmonie různosti (Kamasi Washington)

redakce 09.07.2019

V jistém smyslu totiž vizionářem skutečně je: svou hudbu dává do služeb představě jiného světa. Světa alespoň lepšího, když už ideální být nemůže.