Články / Reporty

Odstup k budoucím hvězdám? (Pala, St. Augustin)

Odstup k budoucím hvězdám? (Pala, St. Augustin)

Jiří Mališ | Články / Reporty | 03.10.2017

Kodaňský Ideal Bar přivítal dvě nadějné dánské kapely - aarhusští Pala přivezli indie pop inspirovaný osmdesátkami a jako předskokani se představili místní St. Augustin. Materiálu k naposlouchání nebylo moc, obě skupiny mají pouze pět písní, a to se odrazilo v publiku. Nástup St. Augustin sklidil skromný potlesk, ale třímetrový odstup od pódia byl nevyřčeným pravidlem.

Kodaňští novicové si to nebrali osobně a v klidu odehráli půlhodinový set plný chytlavých skladeb, které připomněly indierockovou diskotéku. Frontmanka Sofie Augustinus zpívala o šílenství, smutku a nenaplněné lásce s nefalšovanou melancholií, chytlavé rytmy kytar a bicích diváky nutily pohupovat se do rytmu. Jako předkrm chutné, ale v růstu jim bude překážet podoba se zavedenými jmény jako Shy Shy Shy, kteří se stejným zvukem přišli před pár lety.

Hlavní kapela večera Pala nastoupila s daleko větší vervou. Něžná polovina obecenstva mohla oči nechat na stylově oblečených mladících ještě před nástupem zpěváka Sørena Ulsiga, jehož neodolatelné charisma sálalo na všechny strany. Ale možná bylo až zastrašující. Místo aby se všichni nahrnuli k pódiu, jakmile k tomu byli po první skladbě vyzváni, došlo pouze na střídmé kroky vpřed. Pala se během turné po Dánsku spoléhají na jediný vydaný singl Weekend Girl, který vytasili hned z kraje vystoupení. Vokál Ulsiga potvrdil podezření na podobu s postpunkovým hlasem Harryho McVeigha z White Lies, ale narozdíl od britského outfitu se mladým Dánům daří vliv osmdesátek kormidlovat do snesitelných vod. Inspirace ostrovní scénou byla znát i na jejich bohémském vystupování, jímž připomněli hipísáky z Peace. A ačkoliv většinu setu vyplnily neznámé skladby, na nudu nebylo ani pomyšlení. V písních o lásce v jednadvacátém století, kde není nouze o otevřené ne-vztahy, působil Ulsig jako důvěryhodný vypravěč. Se závěrem koncertu energie houstla, skladby se zrychlovaly a behěm závěrečného refrénu se Ulsig vydal na procházku po prázdném parketu v pokusu dostat se blíž k publiku.

Z hudebního hlediska šlo o skvělý večer a obě kapely dokázaly překvapit kvalitou i nadšením. To ale naprosto chybělo publiku, které jako by jen zpovzdálí skautovalo vycházející hvězdy, aby mohli o pár let později říct, že byli na jejich prvním kodaňském koncertu. V nadcházející festivalové sezoně to snad už bude lepší, Pala si totiž důrazně říkají o místo na příštím ročníku festivalu Roskilde.

Info

Pala (dk) + St. Augustin (dk)
29. 9. 2017, Vega - Ideal Bar, Kodaň

foto: Daniel Aude

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.