Články / Reporty

Off 2019: Pro hudební dobrodruhy (3/3)

Off 2019: Pro hudební dobrodruhy (3/3)

Maria Pyatkina | Články / Reporty | 05.08.2019

„Píšeš o festivale?“ ptá se mě týpek, s nímž se v plné kavárně dělíme o stůl. Dávám mu a jeho přítelkyni nakouknout do letního Full Moonu, kterým se zájmem listují. Jsou z Polska, ale poprvé na Offu a nadšení. Máme nějaký podobný festival v Čechách? ptají se mě. Metronome? Velikostí možná jo, ale formátem a lineupem spíš ne. Letošní nabídka Offu je jaksi čerstvější a údernější, areál upravenější a celý koncept jednotnější. Ale Polsko je holt mnohem větší země, takže českou obdobu mám možná hledat mezi menšími indie fesťáky?

Pár z kavárny mi doporučil zajít na Trupa Trupa, polskou alternativní kapelu, která dobývá svět. Jenže včera se v Katovicích konal cyklistický závod a spousta návštěvníků byla nucená jít do areálu pěšky. Se svým výborným orientačním smyslem jsem trochu bloudila a expresivní rockový zářez Trupa Trupa pozorovala jen letmo z dálky. Za chvíli na vedlejší stagi nastoupil se svou kapelou Phum Viphurit, který si všechny podmanil bezstarostnou náladou a smyslem pro humor: „Přijeli jsme z Bangkoku, je tady nějaké thajské publikum?“ Samozřejmě ticho. „Oukej, někdo z Polska?“ Na jejich neo-soulu v angličtině nebylo nic autentického, jenom vynikající beatbox, kterým roztančili uvolněné posluchače.

Vystoupení švédské zpěvačky Neneh Cherry, kterou v devadesátých letech proslavil společný hit se zpěvákem Youssouem N'Dourem 7 Seconds, mělo všechno: neotřelé triphopové samply, back vokalisty a zpěvaččin originální bílý kostým. Scházel groove: jednotlivé hudební prvky do sebe nezapadaly a ve vleklém tempu ukolébávaly. Působilo to chabě zejména po jiskřivém, životaplném setu anglického rappera Loyla Carnera. Na tenhle svůj nedávný objev jsem se těšila z celého lineupu nejvíc a nezklamal. Rozený Londýňan, který po otci z Guyany zdědil tmavou pleť, rapuje na jazzové a R’n‘B samply o svých problémech s ADHD, milované mámě, životních krizích a bezcenných okamžicích štěstí. Jeho vystupovaní bylo stejně otevřené jako texty, silně se dojímal u toho, kolik na jeho první polské vystoupení přišlo lidí, ovace na sebe nedaly příliš čekat. Budoucnost nastala, protože jsem snad poprvé v životě dala přednost rapovému koncertu před rockovým. Na hlavní stagi tou dobou hráli vynalézavé legendy britské alternativy Stereolab, festivalové programy v tomhle bývají kruté.

fotogalerii z poslední festivalového dne najdete tady

I přes snahu Offu o mezinárodní záběr nesli tahouni letošního ročníku britskou vlajku. Zároveň lineup tak trochu vzdával holt velkým figurám devadesátek, což mu neubralo na aktuálnosti. Suede, kteří festival zavírali, vydali loni dobře přijatou, mystickou desku The Blue Hour a na naživo ukázali, že pořád mají co nabídnout. I když mi jejich vystoupení místy připomínalo přepjaté výlevy rockových dinosaurů, Brett Anderson si bezpochyby zasloužil poklonu za vynikající zpěv a oddaný, až extatický projev. Navázal tak na svého o pár let staršího krajana Jarvise Cockera, který na stejné stagi řádil v pátek. Oba spolu s řadou dalších, i mladších umělců naplnili tři dny opravdu intenzivními a pestrými zážitky. „Je to festival pro lidi, kteří opravdu poslouchají hudbu,“ hezky sesumíroval Polák z kavárny. Ano, není to pro lidi, kteří si doma pouštějí Óčko k mytí nádobí, je to pro zapálené hudební dobrodruhy. Jako jsme my.

Info

Off Festival
2.-4. 8. 2019 Katovice, Polsko

foto © Sebastian Vošvrda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.