Články / Reporty

OFF Festival 2017: od geometrie k poselství

OFF Festival 2017: od geometrie k poselství

Kremace | Články / Reporty | 06.08.2017

Naše sobotní cesty se nesly ve jménu úspornosti. Ne že by v sobotním line-upu OFF Festivalu nešlo vyšpekulovat spousta lehce stravitelné legrace, myšlenkově jsem však unikala k nočnímu koncertu ruských Phurpa.

Den nám velmi mile otevřeli Kikagaku Moyo - kapela geometrických vzorců z Tokia. Psychedelický konstrukt jak má být, nebyla jsem zklamána. Přestože jejich set trval pouhých čtyřicet minut, předvedli ho citlivě a precizně, žádná kytarová vyhrávka neunikla bicím a bicí neunikly sitaru.

Za přestupní stanici sobotního odpoledne jsme si zvolili Wolves in the Throne Room. Společné s výše zmíněnými tkví jen v délce vlasů. Tito pánové a dáma jsou technickou školou generického black metalu - dvojšlapka precizní, zvuková monstrozita všeobjímající, pohybové kreace synchronizovány. Za krkem mě sice bolet bude, třepačka proběhla, nejsem si však jistá, zda si jejich album Golden Mead, které kapela vydá na konci září, neposlechnu pouze ze zvědavosti.

Pro trochu mystiky vysedět důlek před Experimental Stage. Takhle by šlo jednoduše popsat naši mentální popůlnoční přípravu na ruské uskupení Phurpa – trio vedené veteránem moskevské avantgardní hudební scény Alexeyem Teginem a inspirující se tradičním tibetským náboženstvím Bön.

Čekání jsem si zpříjemňovala sledováním dění na pódiu, kde se začaly postupně odkrývat kusy rozličných hudebních nástrojů, počínaje zlopekelnými, několik metrů dlouhými troubami, přes buben, činely, či tibetskou mísu. Vzhledem k celkovému ražení tohoto spolku snad ani nepřekvapí další hudební propriety skládající se, mimojiné, z lidských kostí.

Už samotná zvukové zkouška ve mě vzbuzovala až nebezpečný pocit klidu. Ten byl jen místy narušen dozvuky koncertu rappera Taliba Kweliho na hlavní stagi, jenž drtil remix Eleanor Rigby od Beatles. (Ano, i takto bolestná varibilita vás tady čeká). Ve stejný moment další člen Phurpy upíjel cosi z termosky, která vypadá jako bomba, v oblečení, jaké bych neotálela vzít sebou i do té nejhlubší zemljanky. Zpod pódia korigoval zvuk Teginova hrdelního aparátu rezonujícího za nejedna humna.

Trio spustilo až se všichni převlékli do obřadních úborů. Jejich rituál má totiž přesně dané postupy, jež je nutné dodržovat a přistupovat k nim s pokorou. Dopad tohoto zážitku je doslova mocný, nezáleží na tom, zda chceme dodržovat stejná stanoviska nebo zastávat stejnou víru. Intenzita prožitku dokázala uzemnit a ve stejný okamžik vyslat do vzdáleného hájemství věčného klidu, zatracení nebo dílčích konfliktů. Každému jak chce. Každý si mohl svůj píseček rozorat, vydolovat, a pak zase pohrabat sám.

Předmět po předmětu využitý během obřadu zůstal bezděčně na podiu, pánové sundali své hávy, opět nám ukázali tváře, Tegin si nasadil papuče a odešel. My také. A v hlavě klid, co nám nedá spát.

Info

OFF Festival 2017
4. - 6. 8. 2017
Katowice, Polsko

www.facebook.com/offfestival
www.off-festival.pl

Foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.