Články / Reporty

OFF Festival 2017: od geometrie k poselství

OFF Festival 2017: od geometrie k poselství

Kremace | Články / Reporty | 06.08.2017

Naše sobotní cesty se nesly ve jménu úspornosti. Ne že by v sobotním line-upu OFF Festivalu nešlo vyšpekulovat spousta lehce stravitelné legrace, myšlenkově jsem však unikala k nočnímu koncertu ruských Phurpa.

Den nám velmi mile otevřeli Kikagaku Moyo - kapela geometrických vzorců z Tokia. Psychedelický konstrukt jak má být, nebyla jsem zklamána. Přestože jejich set trval pouhých čtyřicet minut, předvedli ho citlivě a precizně, žádná kytarová vyhrávka neunikla bicím a bicí neunikly sitaru.

Za přestupní stanici sobotního odpoledne jsme si zvolili Wolves in the Throne Room. Společné s výše zmíněnými tkví jen v délce vlasů. Tito pánové a dáma jsou technickou školou generického black metalu - dvojšlapka precizní, zvuková monstrozita všeobjímající, pohybové kreace synchronizovány. Za krkem mě sice bolet bude, třepačka proběhla, nejsem si však jistá, zda si jejich album Golden Mead, které kapela vydá na konci září, neposlechnu pouze ze zvědavosti.

Pro trochu mystiky vysedět důlek před Experimental Stage. Takhle by šlo jednoduše popsat naši mentální popůlnoční přípravu na ruské uskupení Phurpa – trio vedené veteránem moskevské avantgardní hudební scény Alexeyem Teginem a inspirující se tradičním tibetským náboženstvím Bön.

Čekání jsem si zpříjemňovala sledováním dění na pódiu, kde se začaly postupně odkrývat kusy rozličných hudebních nástrojů, počínaje zlopekelnými, několik metrů dlouhými troubami, přes buben, činely, či tibetskou mísu. Vzhledem k celkovému ražení tohoto spolku snad ani nepřekvapí další hudební propriety skládající se, mimojiné, z lidských kostí.

Už samotná zvukové zkouška ve mě vzbuzovala až nebezpečný pocit klidu. Ten byl jen místy narušen dozvuky koncertu rappera Taliba Kweliho na hlavní stagi, jenž drtil remix Eleanor Rigby od Beatles. (Ano, i takto bolestná varibilita vás tady čeká). Ve stejný moment další člen Phurpy upíjel cosi z termosky, která vypadá jako bomba, v oblečení, jaké bych neotálela vzít sebou i do té nejhlubší zemljanky. Zpod pódia korigoval zvuk Teginova hrdelního aparátu rezonujícího za nejedna humna.

Trio spustilo až se všichni převlékli do obřadních úborů. Jejich rituál má totiž přesně dané postupy, jež je nutné dodržovat a přistupovat k nim s pokorou. Dopad tohoto zážitku je doslova mocný, nezáleží na tom, zda chceme dodržovat stejná stanoviska nebo zastávat stejnou víru. Intenzita prožitku dokázala uzemnit a ve stejný okamžik vyslat do vzdáleného hájemství věčného klidu, zatracení nebo dílčích konfliktů. Každému jak chce. Každý si mohl svůj píseček rozorat, vydolovat, a pak zase pohrabat sám.

Předmět po předmětu využitý během obřadu zůstal bezděčně na podiu, pánové sundali své hávy, opět nám ukázali tváře, Tegin si nasadil papuče a odešel. My také. A v hlavě klid, co nám nedá spát.

Info

OFF Festival 2017
4. - 6. 8. 2017
Katowice, Polsko

www.facebook.com/offfestival
www.off-festival.pl

Foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace