Články / Reporty

off_2: Ženy a komunita naděje

off_2: Ženy a komunita naděje

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 09.08.2017

Radostí prvního večera byla jednoznačně Feist. Její róba a její show byly sice dost růžové a rozvíjející se obří vějíř s kytičkami za jejími zády působil kýčovitě, přesto. Nemazlila se s tím, set otevřela dravou Pleasure a zvesela komunikovala. Je nejen krásná, ale i vtipná, což je pro podobné popové koncerty požehnáním. Dokonale napodobila efekty z desky, a některé balady nebyly vůbec ukňourané. Feist prostě roste. Milovaná hitovka Mushaboom byla jen rozkošnickou třešničkou, ale obešli bychom se. Až tak byl program Pleasure povedený.

Druhý den byl určen jiné ženě a diskuze o tom, jaká bude, nebraly konce. Osobně nemyslím, že mohl obřadní koncert černovlasé Angličanky kohokoli zklamat. Už pro ten jasný koncept. Na pódium napochodovali v průvodu se sklopenou hlavou a působili bojovně. Ona v minišatech z havraních křídel, s úzkýma nohama, nepěkně krásná a chladná. A oni, zralí, silní, v černých oblecích, připraveni předvést za pomoci bubnů, dechů a hlasů jasný postoj. Chain of Keys, The Ministry of Defence a další ministerstva, ale také Let England Shake, The Words that Maketh This Murder nebo ještě dál: Dear Darkness a Down by the Water. Někteří juchali a tančili, jiní poslouchali a tančit odmítali. Věděli, proč se PJ Harvey neusmívá, proč se jen decentně uklání po každé skladbě a proč nepřidá. A ano, na pochopení všeho, co stvořila, je možná potřeba měsíců až let. Ale k získání úcty stačilo na OFFu pár soustředěných minut.

Stejně intenzivní poselství a silový projev měla Noura Mint Seymali z Mauritánie, podle médií královna Sahary. Začala komorně, virtuózním přednesem na ardin, africký strunný nástroj s uhrančivým zvukem. Záhy se ale měla k tanci a experimentální scénu zaplnil burcující psychedelický rock. Se všemi prvky world music a moderní rockové alternativy, které si umíte představit. Pro sběratele unikátů zásadní zážitek.

fotogalerie z festivalu zde, tady nebo i tu

A totéž by se dalo říci o dvouhlavém souboru Żywizna. Jeden z nejobdivovanějších polských kytaristů, mj. zakladatel slavné skupiny Shofar, Raphael Rogiński, zde sekunduje originálnímu vokálnímu umění Genowefy Lenarcik. Hodnota její techniky je především geo-historická. “Śpiew kurpiowski” je přirovnáván k blues z bavlníkových plantáží a dodnes je ceněnou součástí regionem ohraničené kultury. Patří k lidovému bohatství severovýchodního Polska, ale není zcela srozumitelný. Přesto se stala stará dáma miláčkem publika a spousta lidí si s ní běžela podat ruce. Snad že i ona, jako další velké osobnosti festivalu, chrání, co je vzácné. To se OFFu nedá vzít.

Info

OFF Festival 2017
4. - 6. 8. 2017
Katovice, Polsko

foto © Michał Murawski

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?