Články / Reporty

Ohmataná stavebnice (Therapy?)

Ohmataná stavebnice (Therapy?)

Akana | Články / Reporty | 03.02.2019

Solidní. Therapy? byli vždycky solidní v původním smyslu toho slova. Tedy spolehliví, důvěryhodní a taky trvanliví. Hype z poloviny devadesátých let vyvolaný albem Troublegum ustáli beze šrámů na cti, a i když jsou pro ně časy hitparádových výstupů dávno pryč, drží si nezanedbatelnou, věrnou, a jak jejich koncert v Rock Café potvrdil, i zapálenou fanouškovskou základnu. Pravidelně vydávají desky, které nezní sériově, i když stylistika dekády, která Therapy? „udělala“, jim zůstává vlastní. Vždycky jsem obdivoval, s jakým zaujetím a invencí dokážou s pouhými několika základními kostkami rockové stavebnice poskládat pokaždé trochu jiný a stále zábavný model. A navíc jsou to sympaťáci. Proto se mi neříká lehko, že tohle všechno, zdá se, už přestává stačit a irská trojice se přeci jen stává pouhým reliktem pro pamětníky.

Ne že by pánové Andy Cairns, Michael McKeegan a Neil Cooper (plus podpůrný kytarista a sborista Stevie Firth) působili unaveně. Na pódiu jančili jako zamlada, poctivě odehrané a odpocené „dílo“ jim nikdo upřít nemůže. Při většině skladeb (a při trvalkách z Troublegum obzvlášť) se v předních řadách rozjížděl slušný moshpit, pocitová teplota v těch místech stoupala strmě vzhůru. Ale jak už naznačilo loňské, spíše průměrné album Cleave, možnosti, jak udržet rukopis svěží a neoposlouchaný, nejsou nekonečné. Úvodní novinky Wreck It Like Beckett a Expelled možná mají na to energicky rozjet párty, samy o sobě ale nejsou nijak jedinečné. Kakistocracy slouží spíš jen jako záminka ke skandování refrénu nebo „hlubokým“ politickým komentářům typu „Fuck the British Government, fuck Donald Trump!“ a melodie singlové Callow je i v rámci repertoáru kapely povědomá až příliš.

Také toho roztleskávání a hecování publika nemuselo být tolik a zpočátku nebyl úplně ideální ani zvuk. Z letité hitovky Lonely, Cryin', Only se jeho vinou stal nečitelný chuchvalec, v němž chytlavá melodie zcela zanikala. Nicméně chvílemi se blýskalo vydatně a to i prostřednictvím čerstvého materiálu, jmenovitě povedených písní Save Me From the Ordinary nebo Success? Success Is Survival, která zakončovala přídavkový blok. Velkoryse bylo zastoupené album Troublegum: skladby Turn, Trigger Inside, Screamager nebo Nowhere jsou časem prověřené jistoty a na publikum zabíraly jako rudý hadr na býka. Několika coververzemi také Therapy? demonstrovali svou stejnoměrně rozloženou lásku k punku (Buzzcocks), postpunku (Joy Division), noise rocku (Hüsker Dü) i metalu (Judas Priest). Jsem přesvědčený, že drtivá většina návštěvníků odcházela spokojená, ne-li nadšená. I lekce z historie mohou být zábavné a naplňující, zvlášť pro ty, kdo jejich látku pamatují na vlastní kůži. Ale doufal jsem, že právě nezničitelní Therapy? mi nabídnou přeci jen něco víc než nostalgii.

Ten dojem anachroničnosti a určité omšelosti by možná nebyl tak markantní, kdyby v pátek nastoupili na pódium nejstaršího pražského „rockáče“ bez předkapely. Jenže půlhodinový set pražského posthardcoreového tria Hell Paso nastavil malé rockové násobilce Irů nepříjemné zrcadlo. Po jejich vtahujícím, šťavnatém, propracovaném, atmosférickém a s dynamikou skvěle pracujícím nářezu zněly písně Therapy? (alespoň zkraje, než i oni nasadili o něco rafinovanější kousky) málem jako odrhovačky. Spravedlivě je nutno uznat, že samotné hvězdy večera výkon supportu vyzdvihly přímo z pódia. Dalo by se to shrnout tak, že bych snesl o třicet minut víc Hell Pasa a o třicet méně Therapy?.

Info

Therapy? (uk) + Hell Paso
1. 2. 2019 Rock Café, Praha

foto © Honza Nedoma

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Štěstí neznamená mnoho mušlí (Vivat Vila!)

Lucia Banáková, Veronika Miksová 29.07.2021

Spolek Živá vila se snaží zachránit funkcionalistickou Kralovu vilu před demolicí a nadto pořádá festival Vivat Vila. Jaké to bylo?

Urbex s hudbou (Pop Messe)

Veronika Jastrzembská 28.07.2021

Je jedna hodina odpoledne, ve vzduchu se líně povaluje závan léta, na obloze pálí polední sluce.

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace