Články / Reporty

Okolo je les? (Okolojeles)

Okolo je les? (Okolojeles)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 31.07.2018

Čtvrtý ročník festivalu Okolojeles odstartoval poslední červencový víkend v Náramči v kulturním areálu Doubí na Třebíčsku. Malebný konec světa uprostřed přírody vítal fanoušky české alternativy, úmyslně zatoulané trampy, neo-hippie i místní zvědavce. Okolo je les, okolo je dubový háj, okolo jsou rybníky a kamarádská, až táborová atmosféra.

Stanová část těsně za vesnicí u vody. Prašnou cestou to pak byla sice štreka, na druhou stranu opravdu klidné místo pro ty, co už dopařili a chtěli ulehnout. Vražedná vedra vyřešil rybník a samotný areál byl schovaný pod korunami stromů. Festival je místě malého útulného zábavového výletiště s barem, se zastřešeným pódiem s betonovým placem a klasickými dřevěnými lavicemi. U vstupu řada stánků. Dřevěná krysa jako první, přírodní „bižu“, ruční práce. Vedle čerstvá káva a vegan koutek s posezením u četby Solidarity, Pižma a Ex-Stence. Jediné jídlo v areálu a také poslední záchrana před ranními bolehlavy. Seitanový burger jako jasná volba. Vzadu tetování v týpí, výstava fotek Václava Macha a Štefana Srnky a sobotní blešák. Okolo lesní „psy“ instalace a slackline za Nona Records stanem, který se rozduněl vždy po půlnoci, experimentální i taneční elektronikou.

Malý areál sváděl k seznamování, a tak se během dne z povědomých tváří staly známé a nazítra ještě známější. Nešlo vlastně ani jinak, jelikož aktivit a možností krom hudby mnoho nebylo. „Proč alespoň nepustí nějakou hudbu ze stanu, když se nic neděje,“ slyšel jsem z hloučku ležícího na trávě a měl pravdu. Dlouhé prodlevy mezi kapelami a nekonečné zvučení těmto pocitům jenom přidávalo. Pro mnohé hudba vlastně nehrála až takovou roli, šlo spíše o místo, pocit sounáležitosti a souznění s prostorem, přírodou.

Žánrovost akce a výběr kapel tvořil fungující mix psychedelie, alternativní elektroniky a postpunkových derivátů. První den zazářili budějovičtí Sýček a jejich intenzivní psychedelický krautrock s místy až „sifonovským“ frázováním. Zvukově bohaté, dlouhé skladby vytvořily svébytně čarovnou atmosféru, minimalistické texty vstupovaly do hudby jen do té míry, aby jí daly příběh a nepřekážely. Postrockové duo Alphones ukázalo dynamickou souhru baskytary a bubnů tvořících až cinematickou atmosféru, nicméně videoprojekce v podstatě přes celé pódium kapele spíše uškodila. Po příjemných dozvucích Lowmoe byl čas přejít do stanu labelu Nona, který až do ranních hodin střídal modulární house s noisem a experimenty s ambientním technem.

fotogalerie z festivalu tady

Sobota, dopolední program. Drbu kozy a poslouchám autorské čtení poezie. Svérázný Martin Kašpar s doprovodem akordeonu pobavil, divadlo Napříč.cz zvedlo poklidnou náladu. Tohle má smysl. Stejně jako jazzová improvizace nahodilých muzikantů i návštěvníků.

Prostupující alikvóty a hypnotické vlny Hic Svnt Leones navozují meditativní stavy, tenhle zvuk festivalu vyloženě seděl. Sobotní program byl různorodější a mnohem víc bavil. Charismatický Koonda Holaa a jeho blues dokresluje alkoholová i jiná opojení. Svým hlasem by mohl zfleku dabovat westernové filmy, po půl hodině „jamování“ jsem ale ztratil pozornost. Hvězdou večera 1flfsoap & François Svalis. Deephousový set byl tvořený atmosférickou kytarou, bubny a divokou perkusivní náloží drum machine Françoise Svalise. Souhra místy zaskřípala, MPC pady občas braly prostor ostatním. Nápady přeskakovaly z jednoho nástroje na druhý, motivy skladeb 1flfsoap se objevovaly a zase mizely, nápaditá improvizace nebrala konce. Taneční set, kterému nechyběla šťáva, extatičnost, ani nečekané rytmické momenty.

Okolojeles je sympatický malý eko-festival, kde zajímavý hudební výběr spíše doplňuje celkovou vyklidněnou náladu. Tři sta lidí, diy přístup, občasné organizační přešlapy, žádoucí útěk z reality, který je potřeba absolvovat minimálně jednou ročně. Okolojeles jako ideální příležitostí.

Info

Okolojeles
27. - 28. 7. 2018 areál Doubí, Narameč

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace