Články / Reporty

Okultní rave zbavený magie (Ghostemane)

Okultní rave zbavený magie (Ghostemane)

Jakub Šíma | Články / Reporty | 29.04.2018

Ghostemane je hudebník originálně spojující prvky rapu s metalovou intenzitou. Z nepravděpodobné kombinace rapového pozlátka, okultismu a metalové temnoty vyvěrá hudba, která si na internetovém kolbišti dokázala zajistit výraznou fanouškovskou podporu. Na jednu stranu bílí, extravagantní a smutní rappeři jsou prostě v kurzu, na tu druhou je nutné uznat, že Ghostemane přináší hudební feeling a především hlas, který na scéně nenajdete. I proto lístky z předprodeje zmizely dříve, než řeknete Mono Fono. A právě prostor si zaslouží pár slov – potěší kvalitní zvuk a řekněme moderní prostředí, ale ani při druhé návštěvě nezbývalo než kroutit hlavou nad zjevně amatérským personálem. To se týká zmatených šatnářů (fronta o dvaceti lidech by neměla zabrat patnáct minut), barmanů, kteří jsou zde nejspíše jen na brigádě, a security, kteří jsou slušní, ale občas si sami nejsou jisti, co se smí a nesmí. A otázkou zůstává, jestli je prostor restaurací, barem, galerií nebo koncertní venue. Vším dohromady být zkrátka nelze.

Na samostatný text by vydal popis návštěvníků koncertu. K vidění bylo množství obličejových tetování, černé úbory nejznámějších designových značek i mladík, který si lehl na gauč, nasadil si masku a na zemi vedle sebe zapálil velkou červenou svíčku. Marně se snažil získat si pozornost, které se mu nedostalo.

Už atmosféra během úvodního setu mnohé naznačila. Kdy jste viděli návštěvníky pogovat na předskakujícího DJe? Navíc když další fanoušci s prvními tóny Ghostmaneova vystoupení sprintem (sic!) vyběhli ze všech koutů sálů do už tak hustého davu pod pódiem a z cesty odstrkávali vše, co jim překáželo. A po několika písních se pomalu trousili nazpět, kompletně propocení. Lidi se přišli vyběsnit a hudba byla přinejlepším na druhém místě. A tak si patrně ani nevšimli playbacku, který se v hlasově a intonačně náročných partech linul z reprobeden, zatímco Ghostemane odrapoval a odzpíval jen snadnější části. Přesto z dění na pódiu vyzařovala nezpochybnitelná energie a Ghostemanovo tetované tělo s dlouhými bílými vlasy působilo v pohybu až ikonickým dojmem.

fotogalerie z koncertu tady

Vystoupení ale chyběl spád. Po konci každé skladby se Ghostemane vždycky odebral něco probrat za DJem, načež se rozhostilo trapné ticho. Hypeman Wavy Jone$ místo zdvojování a hecování davu prokládal vystoupení svými písněmi, čímž se plynulost koncertu vytrácela ještě více. Ona efektnost a osobitý vokál i přístup k věci, kterými Ghostemane oplývá, fungovaly jako spolehlivý tahák, ale za nimi chyběl výraznější hudební moment, a zvláštní byla i práce s publikem. To pokaždé mezi songy poprosil, ať se rozestoupí nebo udělají kruh, aby se proti sobě mohli fanoušci v prvních řadách při prvních tónech následujících skladby s plnou vervou rozběhnout. Napoprvé dobré, napotřetí už ne.

Info

Ghostemane & Wavy Jone$ (us) + DJ Demasiado (us)
27. 4. 2018 Mono Fono, Praha

foto: martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...