Články / Reporty

Okultní rave zbavený magie (Ghostemane)

Okultní rave zbavený magie (Ghostemane)

Jakub Šíma | Články / Reporty | 29.04.2018

Ghostemane je hudebník originálně spojující prvky rapu s metalovou intenzitou. Z nepravděpodobné kombinace rapového pozlátka, okultismu a metalové temnoty vyvěrá hudba, která si na internetovém kolbišti dokázala zajistit výraznou fanouškovskou podporu. Na jednu stranu bílí, extravagantní a smutní rappeři jsou prostě v kurzu, na tu druhou je nutné uznat, že Ghostemane přináší hudební feeling a především hlas, který na scéně nenajdete. I proto lístky z předprodeje zmizely dříve, než řeknete Mono Fono. A právě prostor si zaslouží pár slov – potěší kvalitní zvuk a řekněme moderní prostředí, ale ani při druhé návštěvě nezbývalo než kroutit hlavou nad zjevně amatérským personálem. To se týká zmatených šatnářů (fronta o dvaceti lidech by neměla zabrat patnáct minut), barmanů, kteří jsou zde nejspíše jen na brigádě, a security, kteří jsou slušní, ale občas si sami nejsou jisti, co se smí a nesmí. A otázkou zůstává, jestli je prostor restaurací, barem, galerií nebo koncertní venue. Vším dohromady být zkrátka nelze.

Na samostatný text by vydal popis návštěvníků koncertu. K vidění bylo množství obličejových tetování, černé úbory nejznámějších designových značek i mladík, který si lehl na gauč, nasadil si masku a na zemi vedle sebe zapálil velkou červenou svíčku. Marně se snažil získat si pozornost, které se mu nedostalo.

Už atmosféra během úvodního setu mnohé naznačila. Kdy jste viděli návštěvníky pogovat na předskakujícího DJe? Navíc když další fanoušci s prvními tóny Ghostmaneova vystoupení sprintem (sic!) vyběhli ze všech koutů sálů do už tak hustého davu pod pódiem a z cesty odstrkávali vše, co jim překáželo. A po několika písních se pomalu trousili nazpět, kompletně propocení. Lidi se přišli vyběsnit a hudba byla přinejlepším na druhém místě. A tak si patrně ani nevšimli playbacku, který se v hlasově a intonačně náročných partech linul z reprobeden, zatímco Ghostemane odrapoval a odzpíval jen snadnější části. Přesto z dění na pódiu vyzařovala nezpochybnitelná energie a Ghostemanovo tetované tělo s dlouhými bílými vlasy působilo v pohybu až ikonickým dojmem.

fotogalerie z koncertu tady

Vystoupení ale chyběl spád. Po konci každé skladby se Ghostemane vždycky odebral něco probrat za DJem, načež se rozhostilo trapné ticho. Hypeman Wavy Jone$ místo zdvojování a hecování davu prokládal vystoupení svými písněmi, čímž se plynulost koncertu vytrácela ještě více. Ona efektnost a osobitý vokál i přístup k věci, kterými Ghostemane oplývá, fungovaly jako spolehlivý tahák, ale za nimi chyběl výraznější hudební moment, a zvláštní byla i práce s publikem. To pokaždé mezi songy poprosil, ať se rozestoupí nebo udělají kruh, aby se proti sobě mohli fanoušci v prvních řadách při prvních tónech následujících skladby s plnou vervou rozběhnout. Napoprvé dobré, napotřetí už ne.

Info

Ghostemane & Wavy Jone$ (us) + DJ Demasiado (us)
27. 4. 2018 Mono Fono, Praha

foto: martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.