Články / Recenze

Ólafur Arnalds zjevně roztál

Ólafur Arnalds zjevně roztál

gaga | Články / Recenze | 30.04.2013

Ólafur Arnalds. Jméno soudobé vážné hudby často nespravedlivě opomíjené právě pro svou žánrovou škatulku. Ne každý si užívá poslech klasiky. Ale v novodobém pojetí už dávno nejde o klasickou hudbu, kterou do nás školní osnovy hustí v hodinách hudební výchovy. Už dávno je označení „klasická hudba“ jen škatulkou postupně nabývající nového významu a i nová deska islandského skladatele nesoucí název For Now I Am Winter nemá s mozartovskou klasikou mnoho společného.

Ólafur Arnalds v mnohém zůstává, kým je – tichým, melancholickým, zamyšleným severským vypravěčem němých příběhů. Ale jak se dříve projevoval spíše jako jednočlenná konkurence Sigur Rós, tak na For Now I Am Winter se oprošťuje od fungujících, ale poněkud prvoplánových postrockových momentů a sahá po materiálu zcela novém. Skladby hrané klasickými nástroji od klavíru přes smyčce až k lesním rohům dýchají a více než depresivní zimou u polárního kruhu, zahalenou v neustálém šeru, voní jarním větrem nesoucím se přes otevřené, roztávající polární louky. Smyčce se doslova vznáší v prostoru a jejich party jsou vážné hudbě asi nejblíže. Ale i mezi klavírními kousky se najdou ty odkazující na nezlomnou kontinuitu klasické hudby. Třeba taková Words of Amber jako by odkazovala na Beethovenovu Für Elise, jen s tím rozdílem, že Beethovenovi by se o tak lehkých prstech mohlo jen zdát.

První singl Old Skin, k němuž existuje už i velmi poetický a mnohovrstevnatý klip, reprezentuje album na všech úrovních. Představuje neopomenutelnou spolupráci se zpěvákem Arnorem Danem, jehož hlas se na desce objeví sice jen v pěti skladbách, ale rozhodně nefunguje jako vycpávkový materiál. Tak neobvyklé barvě hlasu je třeba uvolnit dostatečný prostor k vyniknutí. Skladby For Now I Am Winter a A Stutter, jimiž Arnor Dan na desku vstupuje, bych rozhodně zmínila jako první, pokud bych měla označit ty nejtemnější z desky. Tady jako by se skladatel ztotožňoval se svou předešlou tvorbou. Navíc Old Skin šetrně a opatrně připravuje debut elektronických samplů, jejichž použití je v Arnaldsově provedení doslova posluchačskou výzvou. Jen těžko lze uvěřit, že samply nejsou skladatelovým oblíbeným zkrášlovacím prostředkem. A do třetice, Old Skin stejně jako zbytek desky, ať je seberozdílnější od Arnaldsovy předchozí tvorby, v sobě stále nese tu zádumčivou, nostalgickou, severskou notu rozeznívající romantiku i v tom nejtvrdším, nejzmrzlejším srdci. Melodie alba ale – bohužel? bohudík? – už nedopadají na posluchače s drtivou tíhou, jako tomu je například na albu …& They Have Escaped the Weight of Darkness, při jehož poslechu člověk chtě-nechtě propadá stavům na pokraji klinické deprese.

Info

Ólafur Arnalds - For Now I Am Winter (Mercury Classics, 2013)
www.olafurarnalds.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace