Vadim Petrov | Články / Recenze | 16.09.2020
Pražský producent Fadex zastupuje generaci zcela odkojenou digitální hudbou. K EDM přičichl v době, kdy Skrillex válcoval Ameriku písničkami z Macbooku. „Když to zvládnou jiní, tak já taky,“ rozpálil Fruity Loops a svištěl. Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo. Změna přišla s deskou Trip, prvním větším uceleným dílem, kde se producent začal vzdávat hravých beatů minulé dekády a posunul se do atmosféričtějších kompozic. Rychle navázal s EP Hi Rain a nyní z karantény vytáhl EP Denní Můry. Kam vede elektronickou hudbu? Má smysl ho následovat?
Letem světem Fadexovou tvorbou je silně znát jeho umělecké dospívání. Respekt si zaslouží zejména odvaha udělat velký krok a zásadně změnit vlastní hudební projev. Fadex se na Trip a Hi Rain pomalu vydal mimo předvídatelné žánry a na Denních můrách už suverénně buduje neotřelý styl. Nejprve zaujme nezvyklé množství vokálů napříč celou deskou, posléze opuštění běžných forem elektronické hudby a experimenty s aranží.
Zpěv vlastní, či v případě singlu Krok co krok patřící Calinovi, parťákovi z labelu Mike Roft, otevírá prostor pro konkrétnější sdělení, než předával Fadex na dosud instrumentálních traccích. Kreativně zpracovaný líbivý hlas v kombinaci s nemotornými texty mají sice svoje zvláštní kouzlo, ale nakonec působí rozpačitě. Titulní singl Krok co krok si dokážu představit na párty v zoomerském pokojíčku jako z doprovodného klipu, nikdo si ale nevzpomene na víc než pár frází z textu, který převážně nedává smysl. „Stejná píseň hraje znova / víš, jak mám rád věci slepený / aspoň tančit, aspoň zpívat.“ Ze zpívaných písní vychází nejlépe lehce dadaistické Slunce, kde stylizovaný vokál doplňují formantové filtry a zdvojený lidský hlas splývá se synťákem. Slova pozbývají klasického významu a nesou čistě estetickou informaci, malují snový obraz.
Nejsilnější atmosféru přesto nabídnou instrumentální skladby Ozvěny a Pot. Pomalu rozvíjí atmosféru kontrastem repetice a inovace, nové prvky elegantně nahrazují staré a plynulý pohyb vpřed bych s chutí poslouchal mnohem déle než dvě a tři minuty. Fadex využívá své zkušenosti producenta a plně rozvíjí myšlenky, které nastolil na předchozích deskách. Zamyšlené pomalé tóny, rituální rytmika, atmosféra jak v omamnými bylinkami vyvoněné potní chýši, kterou kdykoli může zbourat postapokalyptický robodinosaurus.
Fadexův projev na Denních můrách je citlivý, ale prezentuje ho zcela sebejistě. Působí upřímně, nadšeně zkoumá nové vody, plave z tůně do tůně a v každé prezentuje jiný hudební pohled na to, jak sám vnímá svět. Starší posluchače možná překvapí, ale má smysl se těšit, s čím přijde příště.
Fadex – Denní můry (Mike Roft, 2020)
soundcloud interpreta
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.