Články / Reporty

Omračující Gregory Porter & Band

Omračující Gregory Porter & Band

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 01.12.2013

Solo Colours, série samostatných koncertů pod hlavičkou megafestivalu, zřejmě s konečnou platností povyšuje Colours of Ostrava na světovou úroveň. Mít takovéto podpůrné události znamená luxus, který upevňuje silnou pozici Colours nejen jako letní akce, ale jako zásadního kulturního činitele. Koncert Jaga Jazzist s filharmonií byl bohužel odvolán, proto byl Gregory Porter první, kdo v této bohulibé sérii stavbu roku poctil. Tím spíš byla atmosféra v Gongu slavnostní. Večer měl vážnost a jiskru a věděl o ní i Porter, který vyjádřil radost nad entuziasmem v sále a publiku se odvděčil ryzím a jímavým výkonem.

Syn kazatelky z předměstí vystoupil se svým dlouhodobě stabilním kvartetem, v němž jsou umně rozložené síly. Pianista Chip Crawford a kontrabasista Aaron James tvoří pravé křídlo: umírněný doprovod a vynikající piáno čerpající sóla ze zlatých časů jazzových klasiků. Po Porterově levici bubeník Emanuel Harrold a především neortodoxní, až extravagantní saxofonista Yosuke Sato. S příslovečnou asijskou pečlivostí nabourával okraje melodie a vytvářel vlastní, neskutečně rychlé a hutné aranžmá v ohromujících frekvencích. Jediným opravdu ztichlým okamžikem byla píseň Wolfcry, pouze s melancholickým a něhou překypujícím piánem. Koncert ale vynikal spíše soulově-swingovým rytmem. Porter představil skladby ze všech svých tří alb: Painted on Canvas, On My Way to Harlem, 1960 What?, nejvíce pak z poslední desky Liquid Spirit: mimo titulní zazněly i písně Free, No Love Dying či Hey Laura.

Překvapením večera byla obsazenost sálu: umělec, který dobyl Brooklyn a těší se za svou krátkou kariéru nebývalé úctě, Gong nevyprodal. Přesto se nechal přesvědčit aspoň k jednomu přídavku, fenomenální baladě Be Good, jíž završil celkový dojem vyzrálého autora. Porter má neskutečnou sílu v hlase i srdci, ale užívá ji s uvážlivou moudrostí. Pohled na něj ve mně vyvolával pocit, že pohlížím na hrdinu budoucích generací. Zatímco svět neurvale tleská vykřičenému Robiemu Williamsovi, který neudělal nic víc, že posté přezpíval pár swingových evergreenů, Porter zosobňuje eleganci a šarm velkého skladatele i interpreta. Proto je a bude miláčkem kritiky i jakéhokoli publika.

Info

Gregory Porter (usa)
29. 11. 2013, Gong, Ostrava

foto © Matyáš Theuer

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace