Články / Sloupky/Blogy

One day OFF

One day OFF

Adam Vlč | Články / Sloupky/Blogy | 13.08.2013

Jeden den na OFF festivalu, neděle s line-upem, který není možné ignorovat, zvlášť když se sejde kousek za hranicemi a za velmi sympatických sto zlotých. První návštěva OFFu vůbec. Příjemné prostředí festivalu, který se odehrává v podstatě v parčíku, a relativně ochotní organizátoři vytváří dobrý první dojem, který sice později naruší tradiční festivalové problémy jako dlouhé fronty na všechno (včetně TOIek, jejichž počet organizátoři fakt podcenili) a následný nedostatek věcí, na které se ty fronty stály, ale ok, je poslední den. Absence zhovadilých mimohudebních atrakcí a lidiček, co přijeli hlavně zapařit, naopak těší.

Největší výtka tak putuje na adresu polských železnic. Zpoždění vlaku do Katovic skoro třičtvrtěhodiny, takže Autre Ne Veut se z pomyslného seznamu škrtají. Škoda, protože zrovna tenhle projekt mi ze všech aktuálních "alternative R&B" skupin a zpěváků přijde nejzajímavější. Jde se tedy rovnou na kanadský dvojboj, Vancouver Canucks vs Toronto Maple Leafs, Japandroids vs Fucked Up. Japandroids předvádí energický garážový rock'n'roll, kterému by ale víc než festivalová otevřená plocha seděla právě ta garáž nebo rockový klub. Na druhou stranu taková The House That Heaven Built má skoro stadiónové rozměry a Japandroids ukázali, že potenciál budoucích tvůrců rockových hymen rozhodně mají. Snad ale zůstanou u jednoduchého rock'n'rollu. Po nich Fucked Up, papírově nejtvrdší jméno nedělního dne a pravděpodobně i celého festivalu. A opravdu, naživo znějí podstatně tvrději než na deskách, alespoň těch posledních, kde mi přijdou spíše jako "indie rock s hardcore zpěvem" než vyložená HC úderka. Koncert nenechal nikoho na pochybách, kde mají tihle Kanaďané kořeny. Zpěvák Pink Eyes, tradičně vysvlečený do půl těla, tráví víc času pod pódiem než na něm, pravidelně se crowdsurfuje a na závěr se vytvoří i mosh pit. Jasně, poněkud krotký, ale na tzv. "hipsterský festival" niezłe.

Ještě před začátkem Deerhunter krátká zastávka na polských Super Girl and Romantic Boys, kteří zažívají comeback po dlouhých sedmi letech a tomu odpovídalo i vřelé přijetí domácím publikem. Osmdesátkové new wave/disco retro dobré na protřepání pomalu tuhnoucích končetin. Jediné, co jsem z jejich repertoáru znal, byla nihilistická hitovka Spokój, jenž si jako svůj nejznámější song nechali nakonec. Spoko.

Deerhunter se rozhodli představit hlavně novou desku Monomania, což jsem uvítal, jelikož jsem se k ní ještě pořádně nedostal. Bradford Cox v černé paruce s patkou připomínal něco mezi ošklivějším bráchou Conora Obersta a Kayem Buriánkem a byl překvapivě výřečný, vzhledem k ochotě podělit se mimo jiné o názory na utlačování LGBT hnutí v Rusku i o znalosti z polské kultury.

Po Deerhunter přišli headlineři My Bloody Valentine. Pro popsání jejich vystoupení mě napadá obrat "MBV utopili Katovice v hluku", což sice zní klišovitě, ale taky výstižně, a vzhledem k hlasitosti koncertu bych se nedivil, kdyby ozvěny zvukových stěn dorazily až ke stěnám prvních katovických baráků. V rámci areálu nebylo úkrytu, přesto se občas z publika někdo dobrovolně vzdálil, pravděpodobně pro špunty do uší anebo aby si později na stránkách festivalu stěžoval na "brutální nazvučení a hlas zpěvačky slabší než zvuk kytar...".

Přeskočíme rovnou k poslednímu koncertu dne, tweepopovým Veronica Falls. Vypadalo to, jako by si po třech náročných dnech a v popůlnočním čase k "scene eksperymentalnej" našlo cestu jen nepočetné, ale znalé publikum reagující na všechny hitovky skotské čtveřice. Vystoupení mělo velmi blízko k tradičnímu klubovému koncertu včetně přídavků, které už nemohly zdržet žádný následující program.

Nezbývá než doufat, že možnost koupě jednodenních lístků si OFF udrží i nadále. V případě, že člověk zrovna nemá finanční, časové nebo i nervové možnosti na strávení celého festivalu nebo ho prostě zajímá hlavně jedna konkrétní kapela, představuje téměř ideální možnost víkendového výletu.

Info

OFF Festival 2013
4. 8. 2013, Katovice (pl)

foto © Libor Galia>

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #97: „It's in the wind, whatever it is…“

Michal Pařízek 27.01.2023

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Šejkr #96: New world wide?

Michal Pařízek 13.01.2023

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2023

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2023

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2023

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2023

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2023

Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.

Šejkr #95: Zatím dobrý...

Michal Pařízek 30.12.2022

Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá...

Melting Pot emocí

Jiří Přivřel 24.12.2022

Nová jména v Mercury Lounge, bedekr po zdejších record stores, deska Fugazi a jazz v parku. Cestovka.

Fluidní moc nemoci a nemoc moci v pražském DOXu

Ivana Beranová 22.12.2022

Katalog (Ne)Moc vydaný ke stejnojmenné výstavě, je výborný doplňující materiál pro ty, kteří výstavu navštívili i pro ty, kteří to nezvládli a téma je zajímá.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace