Jakub Šíma | Články / Reporty | 22.04.2013
Holešovický pop-up klub Blink se opět otevřel, aby během své další dočasné existence prezentoval různorodý a nejen hudební program. Prostor bývalých jatek na Pražské tržnici, charakterově ne nepodobný smíchovské MeetFactory, ve čtvrtek hostil Onyx, majitele možná nejcharakterističtějších chrapláků na rapové mapě Ameriky. Nabídka, která dokázala celý prostor takřka vyprodat, což při koncertu obnášelo vydýchání posledních zbytků kyslíku v hale nahřáté vydatnou odpolední dávkou slunečního svitu.
Volba předskokanů padla příhodně na dobré chlapce z kapely Moja Reč, což bylo potěšitelné minimálně ze dvou důvodů. Jednak proto, že společných vystoupení v poslední době odehráli minimum a jednalo se tak o příjemné osvěžení jinak upoceného večera. Druhým důvodem byl fakt, že za zády jim místo DJe sekundovala kapela Komplot, která je s Mojí Rečou pevně spjata již od úplného začátku. Sestava dvou MC, tří kytar a bicích slibovala dodat vystoupení patřičný důraz a zvýšenou nutriční hodnotu sytějšího zvuku. Před půl desátou přišla vhodná doba k naplnění zjitřených očekávání. Tradičnímu průřezu tvorbou slušelo rap-rockové balení upamatovávající na rockové album Cypress Hill a vše podtrhovala Delikova spíše rocková image, kterou se v poslední době prezentuje i jeho parťák Supa. Různorodé publikum reagovalo s letargií příznačnou pro teplé a dusné noci. A nebo si jen šetřilo energii.
Po sklizení pódia speaker Jaro Cossiga nečekaně ohlásil ještě jednoho předskokana. Zájem zahrát si prý projevil kanadský MC, jehož jméno mi uniklo v předlouhé frontě na baru. Budiž. Koncert laděný do vyklidněnějších boombapových poloh však pouze zpřetrhal energickou kontinuitu večera a zároveň se vyjevila neschopnost zvukaře/osvětlovače, který na výzvy ke ztlumení světel a přidání hudby do odposlechů reagoval v prvním případě s pětiminutovým zpožděním a v případě druhém pro jistotu vůbec. To zakusili i Onyx, kteří se na stage dostali s hodinovým zpožděním a po četných prosbách komentovali zvukařovu indispozici prostým „fuck that“. Rozhodně se tím však nenechali rozhodit a projevenou divokostí řádně otestovali pevnost pódiové konstrukce. Od začátku rozrážely vzduch mocné melodie tradičních hitů. Dobře secvičená show nedovolila nikomu zůstat v klidu a dav se každou chvíli hrozil zvrhnout v mosh pit. Atmosféra byla cítit syrovou energií a Fredro Starr i Sticky Fingaz se postupně vysvlékli do bílých tílek, která obnažila masivní muskulaturu dodávající pulzující agresivitě na vážnosti. Škoda že se vystoupení neobešlo bez obligátního vzdávání holdu snad všem mrtvým raperům. Respektuju, že hip hop si cení svých padlých, ale čeho je moc, toho je příliš. V součtu snad desetiminutová exkurze do říše mrtvých nenechala nikoho na pochybách o zbytečnosti neustálého omílání jmen nežijících krotitelů miců v kombinaci s kýčovitým „rest in peace“. Dalším nepříjemným překvapením bylo, že se po přibližně padesáti minutách Onyx odebrali do backstage a byl konec. Žádný přídavek, nic. Intenzivní, ale krátké.
Večer nebyl špatný. Návštěvník dostal, co očekával. Ale nic víc. Čtyřicet minut čitého času bohužel nebylo úplnou satisfakcí za nekonečné fronty na baru a močení do sprchy s pískem (sic!).
Onyx (usa)
18. 4. 2013, Blink Excelent, Praha
foto © SKGZ
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.