Články / Recenze

Orion: Starší a svobodnější

Orion: Starší a svobodnější

Jakub Šíma | Články / Recenze | 12.05.2014

Orion je průkopník tuzemské rapové scény, a tak se od něj neočekává posouvání hranic. V rámci sólové tvorby se až nyní zbavil podvědomé potřeby naplňovat něčí očekávání. Je to pouze můj dojem, ale Noční vidění působí, jako by přestal brát ohled na názory ostatních a začal dělat, co umí a co považuje za správné. Vždy měl dostatečný nadhled, aby si dokázal udělat srandu sám ze sebe, ale občas jako by ho potlačoval, protože si to žádají pravidla rapové hry. To všechno se zdá být pryč.

Dojem, že se smířil sám se sebou, z nového materiálu ještě nedělá výborné album. Výborným albem ani není, ale rozhodně je dobré. Orion je pořád lopata a v textech nejčastěji narazíte na alkohol, párty a podobně, v tomhle se nic nezměnilo. Dobře je, že chybí snaha o otcovskou radu a moudra, která občas zněla příliš uměle. Chybět ale nemohou některá klišé. Ta se ohlašují už v úvodním tracku Nuly, kde i když se rapuje „Nuly, číslo jedna je Ori“, je zřejmé, že se jedná spíše o zažitou proklamaci než snahu dokazovat svou výjimečnost. Pártycentrismus má hlavní slovo, ovšem ve stopách jako Čára, cígo, drink nebo Zkus chodit v mejch botách se objevuje odvrácená strana mejdanů a bilancování neudržitelnosti tohohle životního stylu. Rozjívené projížďky po barech jsou reflektovány, ne oslavovány. Výjimkou je skladba Imrvere Liquere, ale ani ta není čistou oslavou noční nesmrtelnosti. Solidní storytelling Ori předvádí v tracku Kurvy, chlast a chlebíčky, prozrazujícím nezbytnou a nažitou pouliční zkušenost, jeden z nejlepších zářezů na desce.

V Já bych chtěl mít swag se vtipně poukazuje na rozdíl, který vyvstal mezi starou a mladou generací rapových posluchačů. Téma má nadhled, vtipnou slokou přispěl i Hugo Toxxx. V Egotripu sice může otravovat omílání úvodní fráze, ale celkově lze říci, že se desku podařilo udržet na hraně klišé. Navíc v Egotripu naložil i James Cole, jehož hláška „Doufaj, že se nevokoukaj“ míří v lokálním kontextu přímo na komoru. A když Ori rapuje: „Naučil jsem všechny rapovat o hovně,“ víte, že má nejen pravdu, ale zároveň licenci pokračovat. Ať vás to baví nebo ne. Příjemným překvapením je hostující Refew, který je po mnoha letech novou akvizicí Bigg Boss labelu. Naděje budí solidní technická vyspělost, ale především to, že má hlavu na správném místě a vedle rapu zvládne i zpěv. Je pravda, že hosté mají tendenci Oriona zastiňovat, ale to není nic nového. Otázka „Čí je to vlastně album?“ se tím neklade.

Noční vidění rezignuje na naplňování cizích očekávání, což se zdá být jeho největší předností. Rezignuje na ustavené kategorie, přesto se do nich vejde, jelikož jednou Vorel, pořád Vorel. Ona argumentačně špatně uchopitelná nenucenost dokáže otevírat trhliny, ve kterých se skrývá pocit autentičnosti a důstojnosti. Trhliny, které nebyly vždy samozřejmé.

Info

Orion – Noční vidění, Bigg Boss, 2014
http://biggboss.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace