Články / Reporty

Orionovo Noční vidění v akci

Orionovo Noční vidění v akci

Jakub Šíma | Články / Reporty | 25.05.2014

Oriona nemá cenu představovat. Praotec českého rapu se na scéně pohybuje tak dlouho, jako někteří z nás na tomhle světě. Novinkou není jeho existence, ale nové album Noční vidění, ostatně křest byl taky důvodem čtvrteční sešlosti. Deska vzbuzuje protichůdné reakce: jedni ji odmítají, druzí hodnotí pozitivně. Tábory ale rozděluje spíše Orionova osobnost. Je pravda, že se nevyhnul chvílím, kdy s ním musel mít posluchač trochu trpělivosti. Lokální hudební přestřely a lyrická neohebnost byly vždy součástí jeho tvorby, přesto nebo spíše právě proto dokázal občas trefit vtipný či vážný moment přímo na komoru, bez větší rafinovanosti. Přičemž momenty přestřelů a silných momentů jsou v jeho kariéře vcelku vyvážené. V rámci Nočního vidění patřím k táboru těch, ktěří s Orim neztratili trpělivost a novinku hodnotím vesměs pozitivně. Nejedná se o majstrštyk, ale jako celek dokáže bavit a místy dokonce překvapí zpovědním charakterem. A taky vím, že pro řecko-křesťanskou myšlenkovou tradici je charakteristická určitá úcta k praotcům. A nejedná se o úctu pietní, ale živou, která je sice vystavena mnoha pochybám, ale jako celek zatím vydržela. Ostatně i proto mě zajímalo, jak zní Noční vidění naživo a vůbec jak Orion vypadá na stagi, když sólo koncerty příliš nedělá.

Hned po příchodu se nabízela paralela s Big Daddym Kanem, koncertujícím na stejném místě o týden dříve, hned po příchodu bylo totiž jasné, že ani jeden z veteránů Lucernu Music Bar tak úplně nezaplnil. Hrál DJ Doemixx, ale místo rozehřívání fanoušků je vhodnější mluvit o kulise. Rocco Sifredi českého rapu se vyloupl na stage v doprovodu Refewa, který ho většinu show zdvojoval nebo zpíval. Hned na začátku Ori prozradil, že setlist má zhruba třicet kousků a mimo klasik a novinek se bude hrát i z nevydaného materiálu. Nakonec se šlo do obou Teritorií nebo Orikoule a novinka tak byla v menšině. Horší byl nástup, Orion a Refew se nedokázali zkoordinovat a několikrát zarapovali přes sebe. Posléze se taky ukázalo, že Ori má problém urapovat rychlejší beaty z minulosti a nejednou konce rýmů zadrmolil. Na škodu bylo i to, že se nesnažil prodat své showmanství. Jakmile začal rapovat, zastavil se na místě a to až do konce tracku neopustil. Absence pódiového elánu a rapové přesnosti, tedy dvou věcí, které se jinak dokáží poměrně zdatně nahrazovat, večeru škodila. Na druhou stranu se výkon postupem večera neustále zlepšoval a podstatnou roli sehráli hosté. James Cole, Hugo Toxxx i Vladimír 518 hostovali každý v několika nejznámějších společných tracích a dokázali výrazně oživit atmosféru. CD se pak pokřtilo Jägermeistrem, který při Oriho show na stagi většinou neschází, a zhruba po hodince a něco byl konec.

Koncertní debut Nočního vidění vydatně doplněný předchozí tvorbou nezklamal, ale odzborujující nebyl. Docela trefně to shrnul ne úplně nadšený a poněkud unavený kamarád: „Ale jó, dalo se to.“

Info

Orion - Noční vidění křest
22. 5. 2014, Lucerna Music Bar, Praha

foto © kurabeznohy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.