Články / Reporty

Orionovo Noční vidění v akci

Orionovo Noční vidění v akci

Jakub Šíma | Články / Reporty | 25.05.2014

Oriona nemá cenu představovat. Praotec českého rapu se na scéně pohybuje tak dlouho, jako někteří z nás na tomhle světě. Novinkou není jeho existence, ale nové album Noční vidění, ostatně křest byl taky důvodem čtvrteční sešlosti. Deska vzbuzuje protichůdné reakce: jedni ji odmítají, druzí hodnotí pozitivně. Tábory ale rozděluje spíše Orionova osobnost. Je pravda, že se nevyhnul chvílím, kdy s ním musel mít posluchač trochu trpělivosti. Lokální hudební přestřely a lyrická neohebnost byly vždy součástí jeho tvorby, přesto nebo spíše právě proto dokázal občas trefit vtipný či vážný moment přímo na komoru, bez větší rafinovanosti. Přičemž momenty přestřelů a silných momentů jsou v jeho kariéře vcelku vyvážené. V rámci Nočního vidění patřím k táboru těch, ktěří s Orim neztratili trpělivost a novinku hodnotím vesměs pozitivně. Nejedná se o majstrštyk, ale jako celek dokáže bavit a místy dokonce překvapí zpovědním charakterem. A taky vím, že pro řecko-křesťanskou myšlenkovou tradici je charakteristická určitá úcta k praotcům. A nejedná se o úctu pietní, ale živou, která je sice vystavena mnoha pochybám, ale jako celek zatím vydržela. Ostatně i proto mě zajímalo, jak zní Noční vidění naživo a vůbec jak Orion vypadá na stagi, když sólo koncerty příliš nedělá.

Hned po příchodu se nabízela paralela s Big Daddym Kanem, koncertujícím na stejném místě o týden dříve, hned po příchodu bylo totiž jasné, že ani jeden z veteránů Lucernu Music Bar tak úplně nezaplnil. Hrál DJ Doemixx, ale místo rozehřívání fanoušků je vhodnější mluvit o kulise. Rocco Sifredi českého rapu se vyloupl na stage v doprovodu Refewa, který ho většinu show zdvojoval nebo zpíval. Hned na začátku Ori prozradil, že setlist má zhruba třicet kousků a mimo klasik a novinek se bude hrát i z nevydaného materiálu. Nakonec se šlo do obou Teritorií nebo Orikoule a novinka tak byla v menšině. Horší byl nástup, Orion a Refew se nedokázali zkoordinovat a několikrát zarapovali přes sebe. Posléze se taky ukázalo, že Ori má problém urapovat rychlejší beaty z minulosti a nejednou konce rýmů zadrmolil. Na škodu bylo i to, že se nesnažil prodat své showmanství. Jakmile začal rapovat, zastavil se na místě a to až do konce tracku neopustil. Absence pódiového elánu a rapové přesnosti, tedy dvou věcí, které se jinak dokáží poměrně zdatně nahrazovat, večeru škodila. Na druhou stranu se výkon postupem večera neustále zlepšoval a podstatnou roli sehráli hosté. James Cole, Hugo Toxxx i Vladimír 518 hostovali každý v několika nejznámějších společných tracích a dokázali výrazně oživit atmosféru. CD se pak pokřtilo Jägermeistrem, který při Oriho show na stagi většinou neschází, a zhruba po hodince a něco byl konec.

Koncertní debut Nočního vidění vydatně doplněný předchozí tvorbou nezklamal, ale odzborujující nebyl. Docela trefně to shrnul ne úplně nadšený a poněkud unavený kamarád: „Ale jó, dalo se to.“

Info

Orion - Noční vidění křest
22. 5. 2014, Lucerna Music Bar, Praha

foto © kurabeznohy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.