Články / Recenze

Osvědčená kvalita Preoccupations

Osvědčená kvalita Preoccupations

Maria Pyatkina | Články / Recenze | 19.04.2018

OHODNOŤTE DESKU

Píli lze kanadským Preoccupations jen závidět, poslední desku dodělávali po hotelích a na Airbnb bytech, zatímco jeli tour. Pořád koncertovat a pracovat na nové hudbě jim očividně nevadí, a tak jim desky vycházejí co rok a půl. Není to kosmické tempo australských King Gizzard and the Lizzard Wizzard, kteří jen během minulého roku vydali pět studiových alb, ale stejně Preoccupations odvádějí tvrdou práci. A zpěvák a basista Matt Flegel v rozhovorech přiznává, že nonstop skládání se projevilo i v jeho textech – deska je podle něj „óda na depresi, sabotování vlastního života a taky pohled na sebe sama s extrémní nenávistí“.

V úvodních písničkách Preoccupations očividně rádi nalaďují posluchače na její atmosféru –  všechny otvíráky začínají bušením nebo hučením, které se postupně vyvíjí ve velmi silné a působivé kompozice. Stejně tak Espionage otevírá novinku rytmickým, vzdáleným tlukotem bicích, ke kterému se postupně přidávají radostné postpunkové klávesy a otupené kytary, a nostalgické dobrodružství plné depresí může začít. Následující písničky však znějí moderněji, odlehčeněji a svěžeji, než by se dalo čekat. Pocit nostalgie za érou Joy Division se vrací až v posledních skladbách Solace a Doubt, z konceptu vyvádí instrumentální track Compliance, u něhož se chvíli zdá, že jsme náhodou přepnuli na bizarní remix nových Depeche Mode.

Nejsilněji působí střed alba. Kompozice Manipulation si pohrává s napětím a dynamikou pomocí přesných pochodových bicích, narůstajícího elektronického hučení a repetitivního klávesového motivu. Následuje nervózně odsekávaná Antidote, kde Flegel řve hlasem Joe Strummera z The Clash: „Whether we ask for it or not, to live is to suffer again and again“ a snaží se najít protijed proti informačnímu zahlcení. Nová nahrávka je melodičtější a méně agresivní než její předchůdci; opakující se melodie a rytmy uvádí do stavu zvláštní meditace, z níž nás zároveň téměř suicidální texty neustále vytrhují.

Vyčerpávající práce se vyplatila. Jediné, co Preoccupations nebaví, jsou názvy desek. Když novinku nemohli pojmenovat podle kapely samé, čehož využili už dvakrát, když změnili jméno, zvolili prosté New Material. „Nový materiál“ představuje sytý a rozmanitý postpunk, jak ho známe ze starší tvorby Preoccupations. Tentokrát je ovšem ještě rozmanitější: intimnější, temnější, mystičtější.

Info

Preoccupations – New Material (Jagjaguwar, 2018)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?