Články / Reporty

Osvěta, sdílení a láska k tanci (Tanečno)

Osvěta, sdílení a láska k tanci (Tanečno)

Maria Pyatkina | Články / Reporty | 26.08.2021

Francouzská tanečnice Jade Fehlmann nás na pátečním workshopu Hip Hop Freestyle fyzicky nešetřila. Možná nemá tolik slov ve svém anglickém arzenálu nebo plýtvání prostě nemá ve zvyku. Světlovlasá, modrooká, s pevnou vzpřímenou postavou působila studeně a silně jako hrdinka ze skandinávské pohádky. Po tom, co do nás nabušila všemožné taneční kroky a pohybové izolace, posadila nás na chvíli do kroužku, abychom si vyměnili dojmy. „Myslím si, že tanečníci mají velmi silný intelekt," řekla. „Jsme hudebníci, atleti a manažeři zároveň. Tanec rozvíjí spoustu různých stran osobnosti." Po veselé a intenzivní hodině se mi její slova vkrádala do zpoceného, rozechvělého hrudníku. Kromě toho, že tanec rozvíjí intelekt, vždy zahýbe s našimi emocemi, ať už tančíme sami nebo se jen díváme na to, jak tančí jiní. Festival Tanečno, který se konal minulý týden na severu Slovenska, se pokusil tuto komplexitu tance návštěvníkům co nejvíc přiblížit. A skrze lekce, diskuze a představení zprostředkoval spoustu zkušeností a zábavy jak profesionálním tanečníkům, tak nezasvěceným divákům.


Městečko Námestovo, jehož historické centrum kdysi pohltila nádherná Oravská přehrada, se během několika srpnových dnů doslova rozhýbalo. Po ránu jste mohli pozdravit slunce, vyzkoušet si základy baletu, zapojit se do tanečního battlu nebo vidět choreografická sóla světových tanečníků. A to všechno aniž byste se sami tanci někdy věnovali. Místní rodáci Andrej Štepita a Barbora Michaligová festival před pěti lety založili přesně za tímto účelem: ukázat oravským obyvatelům, že tanec není jen Labutí jezero nebo pohupování se na kamarádově svatbě. „Zároveň jsme chtěli inspirovat místní tanečníky a nabídnout jim to, kvůli čemu jsem já jako začínající tanečník musel jet do Bratislavy nebo do zahraničí," svěřuje se mi po festivalu v hlasových zprávách Štepita. Na místě jsme se pobavit u šálku kávy přece jen nestihli: Andrej neustále řešil organizační úkoly, staral se o zahraniční hosty, uváděl představení.

Za pět let festival od osvětové přehlídky pro místní posunul k atraktivní mezinárodní taneční akci. Do lokálního domu kultury jste mohli během týdne zajít na expresivní vystoupení světoznámého tanečníka z Mozambiku Edivalda Ernesta nebo slovenské hvězdy lidového tance Milana Hericha. Oba v rámci festivalu rovněž nabídli tříhodinové lekce pro profesionální tanečníky. Přístupnější, ale pořád velmi intenzivní hodiny floorworku (čili tanečních kreací na podlaze) a hiphopové improvizace nabídli Rakušan Alex Loftex Tesch a zmíněná Jade Fehlmann. Oba se věnují jak street dance, tak současnému tanci, díky čemuž jejich hodiny měly nakažlivou flow a velký prostor pro sebevyjádření.

Jeden z letošních programových bodů Tanečna zajímavým způsobem spojil výuku a performance. Další zahraniční hostka ze Senegalu Khoudia Toure vedla skvělý experiment s názvem Rezidenčno: z přihlášených tanečníků vybrala patnáct, s nimiž během pouhých šesti hodin postavila ohromující a zároveň dojemnou show. Toure nahrávala během zkoušek jejich řeč, kroky, tleskání, smích a sestříhané nahrávky pak použila jako zvukový podkres. Když tanečníci předváděli sóla za doprovodu vlastního hlasu, opustili fyzickou dimenzi své performance a byli divákům hned o mnoho blíž.

Vzniklé představení mi z celého festivalu přineslo jeden z nejsilnějších diváckých zážitků. Ty další nakonec nepatřily pozvaným světovým hvězdám, ale místním talentům. Velmi citlivě a hmatatelně působilo párové vystoupení Endless Shift slovenské choreografky Marty Polákové, kde nic, včetně odosobňujících šedých kostýmů, nerušilo od pozorování plynulého pohybového toku. Naopak velmi výrazné, ve znamení šťavnaté oranžové barvy bylo sobotní vystoupení Feijoada streetového souboru Spicylicious, který mimo jiné účinkuje ve stejnojmenném videoklipu české R&B umělkyně Annet X. Obě žánrově a náladově tolik odlišná vystoupení spojila jemnost, přirozenost a příjemný pocit, že přes veškerou zručnost a profesionalitu o nic neusilují.

„Festival roste s námi a my rosteme spolu s festivalem," podotýká Štepita. Kariérní vývoj a rozšiřující se obzory skupiny tanečníků-organizátorů se každý rok odráží v Tanečnu jako v zrcadle: akce se rok od roku pyšní slavnějšími jmény, pestřejším programem a početnějším publikem. A letošní, pátý ročník všechny tyto roviny dokázal perfektně vyvážit: zkušení tanečníci získali nové znalosti a kontakty stejně jako úplní začátečníci, na svoje si přišli milovníci street dance, současného tance nebo slovenských lidovek. Různorodé lekce a představení spojovala pokora vůči zkušenosti a talentu, nadšení pro osvětu a sdílení a samozřejmě láska k tanci, který sám o sobě povznáší tělo a mysl.

Info

Tanečno 2021
17.–22. 8. 2021

foto © Marek Ganc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace