Petr Janiš | Články / Recenze | 08.03.2014
Období druhé světové války, pár okamžiků před 8. březnem 1944, kdy bylo hromadně zavražděno dosud největší množství českých občanů v pekle na zemi, v kulisách osvětimského vyhlazovacího tábora Březinka. Tak začíná kniha vzpomínek tehdy čtrnáctileté Dity Adlerové, dnes Dity Krausové žijící v Izraeli, jejíž vzpomínky zpracoval Antonio G. Iturbe.
Ve vyhlazovacím táboře byl zbudován rodinný tábor, který obývaly židovské rodiny, v kartotéce označené „zvláštní zacházení“. Do dnešních dní není známo, proč tomu tak bylo, existují však domněnky, že se mělo jednat o Potěmkinovu vesnici či o divadelní kulisy pro emisary Červeného kříže, jež měly vyslance organizace přesvědčit, že lidská práva jsou dodržována i v místech, která „opustil sám Bůh“.
V tajně zřízené škole, ve které vyučují děti a mládež představitelé uvězněné inteligence v čele s Fredy Hirschem, se podařilo uchovat pár knih (jejich počet se dá spočítat na prstech obou rukou), jež se používají při vyučování. Přestože je nalezení fyzických knih trestáno smrtí, Dita se stává knihovnicí v Osvětimi. O knihy pečuje a ony jí rozšiřují obzory nejen o světě dětském, ale i světě dospělých. Zároveň prohlubují její vnímání, podobně jako všechna umělecká díla: „Když jsou lidé zavření, značkováni a zabíjeni po tisících jako zvířata, nakonec sami uvěří, že jsou obyčejnými kusy dobytka. Smích a pláč jim připomenou, že jsou ještě lidmi.“ Fiktivní svět literatury se stává únikem z tristní reality a nuzných životních podmínek nejen pro Ditu, ale i pro její vrstevníky.
Co je největším postrachem nedemokratických systémů a jejich vedoucích představitelů? Opozice, ozbrojený odboj, spravedlnost? Překvapivou odpovědí se stává jedno jediné slovo – kniha. „Všichni diktátoři, tyrani a utlačovatelé v dějinách, ať už byli té či oné barvy pleti, Árijci, černoši, orientálci, Arabové anebo Slované, všichni měli jedno společné – zuřivě pronásledovali knihy. A bylo lhostejné, jménem jaké víry to dělali...“
Na mysl přichází kniha s obdobnou tematikou – 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho. Oproti Osvětimské knihovnici se jedná o román dějově ukotvený v budoucnosti, kde se společenstvo „vyděděnců“ snaží uchovat knihy podobně jako v Osvětimi, v obou možných podobách: fyzické i „živé“ formě (obsah knih je uchováván v lidské paměti a ústně šířen). V Březince však v plamenech nekončí literární díla, ale samotní lidé...
Pro čtenáře, který se s tématem holocaustu střetává poprvé, se jedná o zajímavé čtivo. Dostane se mu zběžných informací o zdařilých útěcích ze „zadrátované lidské klece“, lze pohlédnout na život v prostředí, kde i ti nejméně podezřelí se stávají konfidenty a kde se uvěznění mění v bezcharakterní bytosti s lidskými rysy.
Osvětimskou knihovnici lze brát jako vstupní bránu do literatury šoa. Napínavost Vrbovy knihy Utekl jsem z Osvětimi sice postrádá, popis egoistického boje jednotlivce o vlastní přežití z Noci Elieho Wiesela a bezvýchodnost uvedenou v Glazarově knize Treblinka, jako slovo z dětské říkanky zde také nenajdeme, ale pro připomenutí děsů a hrůz, jimž museli někteří v první polovině 20. století čelit, je to dílo více než zdařilé.
Antonio G. Iturbe - Osvětimská knihovnice (Akropolis, 2013)
http://www.akropolis.info/kniha/1168/Osvetimska-knihovnice
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.