Články / Reporty

Our mind is manufactured (The Oscillation/New Candys)

Our mind is manufactured (The Oscillation/New Candys)

Veronika Miksová | Články / Reporty | 07.03.2019

Poslední deska Bleeding Magenta první kapely večera, na kterou docela pěkně sedí přirovnání něco mezi ranými Tame Impala a Temples, mě dostala. Kvůli New Candys (kdo vymyslí debilnější název) jsem se na koncert vlastně vydala, za což by mě většina publika, mířícího do karlínských Kasáren hlavně na britské The Oscillation, nepochválila. Já ale nepřišla ani tak srovnávat, jako spíš otestovat, zda si ještě vůbec dokážu užít koncert sama za sebe. Bez dovysvětlování, bez hodnocení během, bez rádoby poučeného šeptání parťákovi do ouška.

Dusivé Pueblo ani nestíhám dokouřit, když se ze sálu ozvou první tóny. Popisy mi nikdy moc nešly. Snad temný rokenrol s rozmazanou texturou pohrávající si s filmovou atmosférou, což sedí i k vizuálnímu ladění kapely odkazujícímu k prvním snímkům Daria Argenta a těm nejnovějším Nicolase W. Refna. Může to působit jako póza, ale z kluků v klasickém rokenrolovém, přesněji řečeno italsky vymazleném hávu čiší nenucenost, perfektně dávkovaný nezájem a bezpodmínečná láska k tomu, co hrajou. U New Candys zapomeňte na pitvání textů, intelektualismu ani obzvláštní nápaditosti se nedočkáte. Tohle je kapela přítomného psychedelicko-punkového okamžiku zahaleného v červeno-růžovém dýmu.

fotogalerie z koncertu tady

Překvapení v pravý okamžik představujou The Oscillation. Pokud to chápu správně, a zdá se to tak i z dokonalého hodinového setu, během kterého se dostáváme do nekonečné spirály mimo prostor a čas, kapela částečně opustila své psychedelické kořeny a vrhla se do zákrut elektronických syntezátorů, které dokážou být minimálně stejně omamné a hypnotizující, jako ta nejjemnější narkotika. Zatímco u New Candys si středně početné publikum spíš nesměle podupává, během setu britských kouzelníků se zavřené oči mísí s více či méně trhanými pohyby střídanými měkkou vláčností dívčích těl. Houbičkový mód podporuje opojně barevná projekce jak z hodin experimentální chemie a jino-světé pohledy zpěváka Demiana Castellanose. Při poslechu jeho sólových vtahujících úleťáren pochopíte, co myslel otec šerifky Bezzeridesové z druhé série True Detective tím, když detektivu Velcorovi přisoudil skrze silnou černo-zelenou auru stovky minulých životů. “Our mind is manufactured,” zní omámeným éterem Kasáren, visíme jim na rtech i kytarách a realita se zdá být taaaaaaaaaaaak daleko.

Info

The Oscillation (uk) + New Candys (it)
4. 3. 2019 Kasárna Karlín, Praha

foto © Bára Gadlinová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.