keša | Články / Reporty | 02.10.2015
Všech třicet dílů série o městečku Twin Peaks jsem viděl už čtyřikrát a než budou díly nové, nezbývá než si krátit čas jinak. Soundtrack Twin Peaks v podání Xiu Xiu v pardubickém Divadle 29 vypadal jako správná volba.
Může mít soundtrack předkapelu? Může. Julinko, duo nesmělých muzikantů, mělo na plakátu závorku se zemí původu (IT), i když jsem nepřišel na to, jestli je kapela z Itálie, nebo by jim jen slušela. Spíš to druhé, beztak budou z Prahy. Jemný drone, noise, ambient, v hlavní roli zpěvačka, krásný, plný a zároveň zasněný přednes, jednoduché a ostré kytarové vybrnkávačky, které przní frajer rozostřenou kytarou, miniakordeonem nebo údery na kotel. To vše prohnáno několika efekty. Přemýšlím, který film doprovází, od Lynche asi nic, možná by je mohl zavolat na příští pomalou romanťárnu Jim Jarmusch.
Zato sestava Xiu Xiu působí už na první pohled suverénně. Shayna Dunkelman, povětšinu času za vibrafonem nebo bicíma, by mohla nově vzít roli Josie a ani by ji nemuseli moc maskovat. Angela Seo, celý set s kamennou tváří, by hravě zvládla Donnu v době, kdy už byla za drsňačku, a Jamie Stewart je vlastně James, jen už nám hoch zestárl a vzdal se milostných oblbovaček.
Dělá si Jamie prdel z Julee Cruise, když hlubokým hlasem zpívá Into the Night nebo hitovku Falling? napadne mě na moment, ale hned to zas odezní. Ovládá ho spíš Bob a mluví z něj Leland, říkám si. Místy se ocitám v červeně osvětleném bordelu, kterému vévodí slide guitar a výrazné bicí. Jindy na elektronické noiseové jízdě temným lesem. Vše umocňuje jednoduchá projekce se zpomalenými záběry kymácejících se stromů ve větru nebo s větrákem nad schodištěm před pokojem Laury Palmerové. Vibrafon navodí tlachání při kávě a koblihách na recepci policejní stanice. Vše je ale na rozdíl od filmu navážno, pro vtip tu není místo. Ben Horn se nezbláznil, Audrey nelaškuje s hosty a dáma s polenem nepřijde. Je tu samozřejmě Laura, ale agent Cooper se asi propadl do země a vzal s sebou i černý vigvam.
Xiu Xiu si všechny písně a témata soundracku jen půjčují, ale nekradou, nejde o žádný revival. Zůstává tak vábivá nálepka s podtitulem Twin Peaks, ale hudba je vlastně jejich. Ani bych se nedivil, kdyby jim vyšla Twin Peaks řadovka, aniž by museli žádat o autorská práva. A tak když opouštím sál, říkám si, že šlo o zajímavý koncert kapely Xiu Xiu, který se obešel bez prvoplánových citací z nejlepšího seriálu všech dob. Nezbývá, než si jej pustit popáté.
Xiu Xiu (usa) + Julinko (it)
30. 9. 2015, Divadlo 29, Pardubice
foto © Zdeněk Němec
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.