Články / Reporty

OW! Oh Wonder.

OW! Oh Wonder.

Jakub Béreš | Články / Reporty | 02.07.2016

Středeční večer byl v Rock Café ve znamení pohody. Do konce školního roku zbývaly prakticky hodiny, povinnosti byly hozené za hlavu a léto na dosah. Těch, kteří mají ještě před maturitou, byla v sále většina. Na Národní ulici je přivedl koncert britského dua Oh Wonder. Žánrově jsou ukotveni v nenásilném pomalém popu, který je pro všechny. Přívětivý a chytlavý, ideální podkres pro cokoliv. Jedním uchem tam, druhým ven s možností příjemného zaposlouchání se, bez vedlejších účinků.

Přiřadit český support k zahraniční hvězdě je občas věda a i dobře míněné variace končí dramaturgickým gulášem. Tentokrát do sebe vše zaklaplo jako dlouho ne. Tuzemská dvojice Teepee právě vydala debut (recenze v aktuálním čísle Full Moonu), jehož mouchy dohání na pódiu upřímným, nenuceným vystupováním a chemií mezi oběma protagonisty. Vše zmíněné zahlazuje inspirační zdroje jako Mumford & Sons nebo Of Monster and Man, které jsou při poslechu desky cítit více než naživo. Pozornost upoutá i nenápadné, a o to výstižnější logo svítícího stanu. Celý sál jim hltal každičkou sloku, ale do kolen všechny dostali až poslední skladbou, během které akustické kytary doprovodily smyčky ze syntezátoru. Jen škoda, že tohle zdařilé oťukávání a nabourání akustické roviny nezpestřilo větší část večera.

Oh Wonder jsou pozoruhodný úkaz. Hudbu začali skládat jen tak, hotové písně sdíleli na soundcloud. Popové radio friendly singly nikdy nepronikly do oficiální stovky, zato na youtube sbírají milionová zhlédnutí. Nikdy neměli ambice koncertovat, ale rychle rostoucí fanouškovská základna je k tomu přiměla. Což je skvělá zpráva pro ty, co ocení dobrý pop, který nevytěžuje rychle se měnící trendy.

Pouze jeden koncert z jejich tour k loňské debutové desce nebyl vyprodaný, stejně tak i Rock Café hlásilo dlouho dopředu plný dům. Hlava na hlavě, vydýchaný vzduch a příšerné teplo – škoda, že organizátoři neriskli větší místo. Na pódium se jen tak tak vešla světelná dekorace s velkými iniciály „OW“, sami hudebníci prostor komentovali slovy, že v něčem takovém snad ještě nehráli. Na druhou stranu sál pomohl vytvořit opravdu intimní atmosféru, do které se vešli pouze fanoušci, kteří se skupinou odzpívávali každou píseň. Ta vypadala nadšeně a na oplátku servírovala úsměvy a pozitivní energii bez křeče a kýče. Mohly by, prosím, takhle vypadat všechny popové koncerty? Příště bude vyprodané Roxy.

Info

Oh Wonder (uk) + Teepee
29.6. 2016 Rock Café, Praha

foto © Kateřina Chalupová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.