Jakub Souček | Články / Recenze | 04.03.2022
Když vyšla Smackova první Chiméra s podtitulem Lion (2020), bylo zřejmé, že zacloumá s tuzemskou rapovou scénou. Byl to v podstatě Smack z nahrávky P’s a Love (2014), jen s novým zvukem. Na dvojce s podtitulem Goat (2020) se pustil do větších experimentů v rámci flow, frázování a zpěvu, na aktuální trojce tyto elementy kombinuje a přidává něco navíc.
Jeho tracky jsou spjaty s anglickým grimem a drillem, byl vůbec první u nás, kdo přinesl zvuk londýnského předměstí a kdo se nebál rapovat o životech mladých kluků ze sídlišť. Nové texty jsou méně kousavé, když se ale do někoho pustí, tak trefuje přesně, viz jeho starý beef s Restem. Není to jediná narážka na vlastní minulost, Smack rapuje o svém dřívějším vztahu s drogami, jejichž užívání neglorifikuje, ani nezatracuje: „Nebylo to sladký, ani zdravý, dal jsem si taky, nemám co skrývat,“ zároveň štká nad těmi, které zničily drogy: „Leju na zem koňak, za ty, co tu nejsou s náma.“
Smack tradičně demonstruje svůj velký rozhled v popkultuře. Téměř v každé skladbě jsou odkazy na legendy britské žánrové scény, jako jsou Dizzy nebo Wiley, narazíme na Leoše Mareše i Mechanický pomeranč. Nejnovější Chiméra vzbudila i negativní ohlasy, třeba u slovenské písničkářky Katarzie, která na svém instagramu nevybíravě komentovala některé sexuálně útočné pasáže.
Skladba Molotow je věnována stavu české politiky. Rapeři se během vlády Andreje Babiše začali více politicky vyjadřovat, do této doby však téměř nikdo nepřišel s takto vyhraněným protestsongem. Díky frázovaní a hutné basové lince má velký koncertní potenciál, podobně jako závěrečný track Další rok, který staví na kontrastu melancholického vzpomínaní na tour a plné kluby fanoušků a drumandbassového beatu.
Chiméra pt. 3 Snake je zásadní deskou roku 2021 a českého rapu vůbec. Smack tu střídá mnoho poloh, je zádumčivý, ale také plný elánu, odkazuje na přetrvávající problémy české společnosti. Na posledním albu je otevřenější než kdy dřív.
Riikka Hajman 01.03.2023
Album by se dalo vnímat jako shrnutí Popova života a kariéry: některé songy připomínají The Stooges, ale jsou tu i zvukové experimenty typické pro jeho pozdní období.
Patrik Kratochvíl 23.02.2023
Roadtrip měl predispozice být rapovou deskou roku, nakonec z toho ale vyšla „jen“ lehce nadprůměrná kolekce hitovek, které se hodí do playlistů, ale nenabízí nic navíc.
Magdalena Fendrychová 17.02.2023
Navzdory řečenému je celé album prodchnuté nadějí, skrze upřímně vyprávěné příběhy skýtá pohled do vlastních srdcí.
Martin Šinkovský 12.02.2023
Hřmotný, oplácaný, v obličeji se mu odráží nevyzrálost mladíka přicházejícího z vidlákova do velkoměsta. Superman.
prof. Neutrino 09.02.2023
Po zániku investigativního serveru WikiLeaks se zdálo, že přišli bojovníci za svobodu informací o svůj hlavní zdroj. V roce 2014 ale vznikla investigativní platforma „občanské novinařiny“ Bellingcat.
Natálie Dvořáková 07.02.2023
Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.
Martin Šmíd 02.02.2023
Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.
Julie Šafová 01.02.2023
Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.
Michal Pařízek 24.01.2023
Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.
Richard Kutěj 18.01.2023
Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.