Články / Recenze

Pam jako stisknutí duhového knoflíku

Pam jako stisknutí duhového knoflíku

Jakub Koumar | Články / Recenze | 12.02.2015

Experimentální hudba sama o sobě vybízí k tomu, aby byl autor obestřen tajemstvím. To platí i pro Pasiho Mäkelu. Jeho jméno sice není v našich končinách neznámé, ale krom paktování s Tomem Procházkou z B4, jsou jeho další projekty The Spermbankers a finští psychadelici Läski pro našince tajuplnou Lemurií.

Příměry ale můžeme udělat díky spolupráci s Federselem, jejichž společná deska An Evening With Federsel & Mäkelä (2012) je pro Pam určující. Tedy až na takřka úplnou absenci identifikovatelných nástrojů, hlasů a melodických her. Takže zatímco kolektivně vytvářejí zajímavý přechod od B4 k čistému experimentu, hudba Pam je neohraničená, zmatená a svobodná. Když ji Mäkela odpálí, je to jako stisknutí duhového knoflíku, čirá psychedelie zvuků. Kruté zkreslení prošité basovou linkou nebo srozumitelnými verši? Zapomeňte. Jen ze začátku se zdá, že vše pohání šaman Mäkela do strojového 4/4 taktu boucháním své hole do země, jako „dirigenti“ osmnáctého století. Pak ale mocné síly pustí z krautového rytmického sevření a začnou se dít věci.

Spousta úryvků melodií se vyvalí jako z vulkánu a to, co v něm zůstane, bublá a vře před dalším výtryskem. Skladbami štkají progrocková sóla s freejazzovou svobodou, nebe halí kouř a pod ním skučí větry, přinášející démonickou bouři plnou opakujících se záhadných zaklínadel. Zvuků je tolik, že není možné je interpretovat. A přestože některé skladby volně ubíhají, kadence akustických změn je na úrovni myšlenkové zaznamenatelnosti. Divoká krautrocková koláž. Matérie často nenápadně zavrní zvukomalebností, která však pod náporem mohutného zkreslení vydrží jen několik zlomků vteřiny.

Může se zdát, že všeho je až příliš. Mäkela se sice snaží klidnit palbu, ale vřava bitevního pole nikdy neutichne úplně, Mäkela nikdy nepřestane kroutit bezpočtem knoflíků svých obskurních mašin. Potenciometry rádia jako by hledaly, jestli někde nehraje Keith Rowe.

I když to zní vlastně dobře, je otázkou, jak moc se od společné práce Mäkela posouvá a nakolik pouze převařuje hotový lektvar. Ten má pořád říz a možná větší než kdy předtím, ale je pouze pro otrlé jazyky a hledání chutí je spíš dřina než zábava. Ve skladbách najdete silné momenty: zaseklou desku, monumentální žestě, podmanivé kvílení. To a mnohem víc však nedokáže zabránit pocitu, že necítíte půdu pod nohama. A to se lidským bytostem občas hodí.

Info

Pam – st (Polí5, 2014)
www.poli5.bandcamp.com/album/pam

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Tomáš Kouřil 02.02.2021

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.

Za hranice lidské duše (Moonspotter)

Tomáš Kouřil 26.01.2021

Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Valentýna Žišková 23.01.2021

Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace