Články / Recenze

Pam jako stisknutí duhového knoflíku

Pam jako stisknutí duhového knoflíku

Jakub Koumar | Články / Recenze | 12.02.2015

Experimentální hudba sama o sobě vybízí k tomu, aby byl autor obestřen tajemstvím. To platí i pro Pasiho Mäkelu. Jeho jméno sice není v našich končinách neznámé, ale krom paktování s Tomem Procházkou z B4, jsou jeho další projekty The Spermbankers a finští psychadelici Läski pro našince tajuplnou Lemurií.

Příměry ale můžeme udělat díky spolupráci s Federselem, jejichž společná deska An Evening With Federsel & Mäkelä (2012) je pro Pam určující. Tedy až na takřka úplnou absenci identifikovatelných nástrojů, hlasů a melodických her. Takže zatímco kolektivně vytvářejí zajímavý přechod od B4 k čistému experimentu, hudba Pam je neohraničená, zmatená a svobodná. Když ji Mäkela odpálí, je to jako stisknutí duhového knoflíku, čirá psychedelie zvuků. Kruté zkreslení prošité basovou linkou nebo srozumitelnými verši? Zapomeňte. Jen ze začátku se zdá, že vše pohání šaman Mäkela do strojového 4/4 taktu boucháním své hole do země, jako „dirigenti“ osmnáctého století. Pak ale mocné síly pustí z krautového rytmického sevření a začnou se dít věci.

Spousta úryvků melodií se vyvalí jako z vulkánu a to, co v něm zůstane, bublá a vře před dalším výtryskem. Skladbami štkají progrocková sóla s freejazzovou svobodou, nebe halí kouř a pod ním skučí větry, přinášející démonickou bouři plnou opakujících se záhadných zaklínadel. Zvuků je tolik, že není možné je interpretovat. A přestože některé skladby volně ubíhají, kadence akustických změn je na úrovni myšlenkové zaznamenatelnosti. Divoká krautrocková koláž. Matérie často nenápadně zavrní zvukomalebností, která však pod náporem mohutného zkreslení vydrží jen několik zlomků vteřiny.

Může se zdát, že všeho je až příliš. Mäkela se sice snaží klidnit palbu, ale vřava bitevního pole nikdy neutichne úplně, Mäkela nikdy nepřestane kroutit bezpočtem knoflíků svých obskurních mašin. Potenciometry rádia jako by hledaly, jestli někde nehraje Keith Rowe.

I když to zní vlastně dobře, je otázkou, jak moc se od společné práce Mäkela posouvá a nakolik pouze převařuje hotový lektvar. Ten má pořád říz a možná větší než kdy předtím, ale je pouze pro otrlé jazyky a hledání chutí je spíš dřina než zábava. Ve skladbách najdete silné momenty: zaseklou desku, monumentální žestě, podmanivé kvílení. To a mnohem víc však nedokáže zabránit pocitu, že necítíte půdu pod nohama. A to se lidským bytostem občas hodí.

Info

Pam – st (Polí5, 2014)
www.poli5.bandcamp.com/album/pam

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace