Články / Recenze

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek | Články / Recenze | 17.12.2019

OHODNOŤTE DESKU

Pohledů na to, jak uchopit současnou rapovou tvorbu, existuje víc než videoklipů s drahými auty z půjčovny. Žánrová scéna neustále řeší, kdo to dělá lépe, kdo hůř a kdo by měl rovnou ukončit kariéru. A potom jsou tu PSH, kteří nahráli Debut a kterým je to jedno.

O tom, že se blíží konec Penerů, se vědělo už dlouho. Kdekdo si během čekání vysnil desku podle sebe. Když ale před rokem a půl vyšel singl s příznačným názvem Shitstorm, bylo jasné, že o žádnou reflexi obecných představ nepůjde. Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět. Právě tento kontext je alfou a omegou pochopení poselství alba – my jsme PSH a chceme se bavit.

Debut samozřejmě nestaví pouze na rapu. Když nepočítáme skit s Pavlem Čtvrtníčkem, zbyde čtrnáct tracků, které se jako rozbitý kompas točí do všech žánrových stran. Chvilku je to funky, jindy se skladba veze na nostalgické vlně boombapu a dostane se i na progresivní industriální elektrosound, kterým v posledních letech Mike Trafik vyryl svůj podpis do několika úspěšných singlů.

Kromě zvukového obalu je podobný eklekticismus znát i z textů. V určitých pasážích působí Vladimír 518 s Orionem jako kluci, kteří se za zbytek kapesného přišli odreagovat do centra arkádových videoher. Potom naskočí další track a ve světě zábavy už nestojí dvě, ale čtyři postavy – za malými chlapci dorazili jejich empatičtí otcové, aby dali lekci svým mladším já. Ta s otevřenou pusou hltají příběhy o ulici, drogách a neuvěřitelně barvitém životě na hraně během devadesátých let.

V porovnání s předchozími nahrávkami působí Debut jako volné pokračování starého filmu. Prostředí se vyvinulo, herci i režisér jsou starší a zkušenější a díky featuringům Maniaka nebo 7krát3 se setkáme i s několika novými postavami. Těch devět let od vydání minulé, eponymní desky novému materiálu prospělo. Debut tak nepůsobí křečovitě, není z něj znát stres z dlouhého čekání na dezert, ale vyrovnanost a jistota. A i když místy člověka zamrzí, že napoprvé uhodne slovo, které uzavře nedokončený rým, s klidným svědomím to PSH odpustí.

Ze strýčka Homeboye už je sice prastrýc a o zlatých časech WWW a Coltchi se kromě nostalgických flashbacků zmiňují už jen kroniky. Na druhou stranu, Peneři jsou pořád Penery. A kdyby loučení každé kapely mělo vypadat takhle, snad bychom začali vyhlížet jejich konce i natěšení.

Info

PSH
web skupiny

PSH - Debut (BiggBoss, 2019)
album na Spotify

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.