Honza Nosek | Články / Recenze | 17.12.2019
Pohledů na to, jak uchopit současnou rapovou tvorbu, existuje víc než videoklipů s drahými auty z půjčovny. Žánrová scéna neustále řeší, kdo to dělá lépe, kdo hůř a kdo by měl rovnou ukončit kariéru. A potom jsou tu PSH, kteří nahráli Debut a kterým je to jedno.
O tom, že se blíží konec Penerů, se vědělo už dlouho. Kdekdo si během čekání vysnil desku podle sebe. Když ale před rokem a půl vyšel singl s příznačným názvem Shitstorm, bylo jasné, že o žádnou reflexi obecných představ nepůjde. Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět. Právě tento kontext je alfou a omegou pochopení poselství alba – my jsme PSH a chceme se bavit.
Debut samozřejmě nestaví pouze na rapu. Když nepočítáme skit s Pavlem Čtvrtníčkem, zbyde čtrnáct tracků, které se jako rozbitý kompas točí do všech žánrových stran. Chvilku je to funky, jindy se skladba veze na nostalgické vlně boombapu a dostane se i na progresivní industriální elektrosound, kterým v posledních letech Mike Trafik vyryl svůj podpis do několika úspěšných singlů.
Kromě zvukového obalu je podobný eklekticismus znát i z textů. V určitých pasážích působí Vladimír 518 s Orionem jako kluci, kteří se za zbytek kapesného přišli odreagovat do centra arkádových videoher. Potom naskočí další track a ve světě zábavy už nestojí dvě, ale čtyři postavy – za malými chlapci dorazili jejich empatičtí otcové, aby dali lekci svým mladším já. Ta s otevřenou pusou hltají příběhy o ulici, drogách a neuvěřitelně barvitém životě na hraně během devadesátých let.
V porovnání s předchozími nahrávkami působí Debut jako volné pokračování starého filmu. Prostředí se vyvinulo, herci i režisér jsou starší a zkušenější a díky featuringům Maniaka nebo 7krát3 se setkáme i s několika novými postavami. Těch devět let od vydání minulé, eponymní desky novému materiálu prospělo. Debut tak nepůsobí křečovitě, není z něj znát stres z dlouhého čekání na dezert, ale vyrovnanost a jistota. A i když místy člověka zamrzí, že napoprvé uhodne slovo, které uzavře nedokončený rým, s klidným svědomím to PSH odpustí.
Ze strýčka Homeboye už je sice prastrýc a o zlatých časech WWW a Coltchi se kromě nostalgických flashbacků zmiňují už jen kroniky. Na druhou stranu, Peneři jsou pořád Penery. A kdyby loučení každé kapely mělo vypadat takhle, snad bychom začali vyhlížet jejich konce i natěšení.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.