Martin Řezníček | Články / Reporty | 20.03.2016
Sedmnáctý březen byl svátečním dnem pro všechny milovníky analogových syntezátorů. Nezbylo než zmáčknout tlačítko „stop/eject“, vytáhnout VHS kazetu s Total Recall, Blade Runnerem nebo Terminátorem z videopřehrávače a vyrazit do Rock Café, kde měl předvést svá kouzla nekorunovaný král současné vlny retro synth wave Perturbator.
Večer otevřel Dan Terminus s hudebně zajímavým setem, jeho výkon nicméně působil poněkud rozpačitě – asi role prvního vystupujícího. Publikum ho ovšem odměňovalo vřelým potleskem a Dan Terminus neodcházel z pódia jako poražený. GosT, který naběhl na stage v masce skeletona a od začátku hecoval publikum a poskakoval po pódiu jako nadopovaný derviš, uvařil a hlavně podával úplně jiné menu. Zelená mlha Dana Terminuse se transformovala do pekelně červeného kouře a publikum se za zvuku hutných spodků a melodických výšek dostalo rychle do varu.
James Kent alias Perturbator na sebe nenechal dlouho čekat. Set obsahoval jak největší hity, tak nové tracky. Na rozdíl od svého amerického kolegy za sebe nechal mluvit pouze hudbu a s publikem vůbec nekomunikoval. Přesto se nedá říct, že by působil arogantně. Kent svoje nahrávky při živém hraní téměř nemodifikuje, ale stejně všechny ty polysynth a lead zvuky naživo zněly trochu jinak a méně retro.
Hned v úvodu nasadil dva profláklé tracky Future Club a She Is Young, She Is Beautiful, She Is Next. To celému setu uškodilo, protože koncert mohl dál jen těžko gradovat. Energie ale zůstala na konstantní úrovni a publikum aktivně reagovalo na změny dynamiky a při některých tvrdších peckách (např. Humans Are Such Easy Prey) atmosféra pěkně zhoustla. Kdo neviděl pogo na elektronickém koncertu, neuvěří… Když pak zazněly Satanic Rites, nikdo nezůstal v klidu a podzemní prostor Rock Café se na pět minut proměnil ve skutečné inferno.
Po vizuální stránce nebylo koncertu co vytknout. Práce se světly a mlhou umocnila zážitek, oko potěšila i konstrukce připomínající temnou korunu, kterou měl Perturbator obestavený pult. Přesně takhle by vypadal DJský pult v podsvětí.
Koncert měl skvělou atmosféru především zásluhou skvěle vystavěné hudby, vizuální show a vděčného publika, ne tak úplně zásluhou pódiového výkonu Jamese Kenta, který se i při závěrečném aplausu jen lehce uklonil a spěchal do backstage. Nedá se mluvit o zklamání, nicméně setlist mohl fungovat lépe. Když po pětačtyřiceti minutách Perturbator skončil, nikdo z publika příliš neprotestoval, všichni si užili svoje už někdy v půlce koncertu. Pro fanoušky synth wave povinnost a jedna z vrcholných událostí tohoto roku.
Perturbator (fr), GosT (us), Dan Terminus (fr)
17. 3. 2016, Rock Café
foto © Filip Kůstka
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.