Anna Mašátová | Články / Reporty | 01.02.2016
Joy Division sice zhasli po čtyřech letech na scéně, jejich odkaz je - přichází klišé - nesmrtelný. Čtyřicet let od založení kapely se vine fronta přes pasáž Lucerna ven do půlky ulice, k vidění je větší než malé množství triček všech barev a velikostí s kultovním obrázkem desky Unknown Pleasures z roku 1979. Peter Hook & The Light se vrátili po několika letech do Prahy - opět vyprodáno, znovu nadšené skupinky fanoušků Joy Division a New Order, jejichž radost se během dvouapůlhodinového koncertu přetavila v extázi.
Kolik kapel dojelo na hádky o prachy? Nepočítaně. Kdyby soudních sporů a nepřátelství nebylo, možná by sestava v Lucerna Music Baru byla tvořena z větší části původními členy.
Hook a jeho chlapci nejezdí po světě s programem Joy Division dlouho. Projekt vznikl do jisté míry náhodou, když roku 2010 ohlásil Hook ve svém klubu v Manchesteru koncert k třicátému výročí úmrtí Iana Curtise. Akce byla vyprodána během chvíle, nabídky na další vystoupení na sebe nenechaly čekat, jen hlupák by řekl ne. Později se přidávaly i písně New Order, ovšemže k velké nelibosti bývalých členů originální kapely.
Je tak nutno spokojit se pouze s Hookem, což rozhodně není povzdech nelibosti. Sice není šoumen, ani nijak charismatickým frontmanem, možná právě díky tomu je celé vystoupení uvěřitelnější. Svalnatý basák v tradičně uplém triku emocemi nehýří, rozehřívá se pomalu, neoplývá úchvatným hlasovým fondem, více než rockstar připomíná se svou partou zručné hudební dělníky, kteří se za svou práci však nemusí ani trochu stydět. Dohromady jim to dobře šlape, vzpomínková atmosféra je dokonalá, snad jen pauzy (tu technickou, uprostřed bloku Joy Division nepočítaje) mezi jednotlivými sety působí trochu rušivě a podsekávají gradaci. Oproti koncertu před čtyřmi lety přibyla letos právě půlhodinka s kousky New Order (ICB, Denial, Everything’s Gone Green aj.), a přehrály se obě desky Joy Division - Unknown Pleasures i Closer.
Kousek od Kaye Buriánka postával hudbymilovný kněz Láďa Heryán, utéct si večer nechal asi málokdo, vyprodáno, vydýcháno, zahuleno, ne však nepříjemno. Někteří zpívali slovo za slovem, jiní jen postávali, další si nesouhlasně bručeli pod vousy, ale že by odešli, nehrozilo.
S napětím se totiž čekalo na největší hity. She’s Lost Control a závěrečná Love Will Tear Us Apart Lucernu bouraly a vyvolávaly - ach ano, další klišé - pocit sounáležitosti. Každoročně zažít netřeba, ale jednou za pár let dojme. Ať už jste teprve náctiletí, nebo nosíte tu samou džínovou bundu -cet let.
Peter Hook & The Light (uk)
28. 1. 2016, Lucerna Music Bar, Praha
foto (c) Elina Richter
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.