Články / Reporty

Peter Hook & The Light: Dobře odvedená práce

Peter Hook & The Light: Dobře odvedená práce

Anna Mašátová | Články / Reporty | 01.02.2016

Joy Division sice zhasli po čtyřech letech na scéně, jejich odkaz je - přichází klišé - nesmrtelný. Čtyřicet let od založení kapely se vine fronta přes pasáž Lucerna ven do půlky ulice, k vidění je větší než malé množství triček všech barev a velikostí s kultovním obrázkem desky Unknown Pleasures z roku 1979. Peter Hook & The Light se vrátili po několika letech do Prahy - opět vyprodáno, znovu nadšené skupinky fanoušků Joy Division a New Order, jejichž radost se během dvouapůlhodinového koncertu přetavila v extázi.

Kolik kapel dojelo na hádky o prachy? Nepočítaně. Kdyby soudních sporů a nepřátelství nebylo, možná by sestava v Lucerna Music Baru byla tvořena z větší části původními členy.

Hook a jeho chlapci nejezdí po světě s programem Joy Division dlouho. Projekt vznikl do jisté míry náhodou, když roku 2010 ohlásil Hook ve svém klubu v Manchesteru koncert k třicátému výročí úmrtí Iana Curtise. Akce byla vyprodána během chvíle, nabídky na další vystoupení na sebe nenechaly čekat, jen hlupák by řekl ne. Později se přidávaly i písně New Order, ovšemže k velké nelibosti bývalých členů originální kapely.

Je tak nutno spokojit se pouze s Hookem, což rozhodně není povzdech nelibosti. Sice není šoumen, ani nijak charismatickým frontmanem, možná právě díky tomu je celé vystoupení uvěřitelnější. Svalnatý basák v tradičně uplém triku emocemi nehýří, rozehřívá se pomalu, neoplývá úchvatným hlasovým fondem, více než rockstar připomíná se svou partou zručné hudební dělníky, kteří se za svou práci však nemusí ani trochu stydět. Dohromady jim to dobře šlape, vzpomínková atmosféra je dokonalá, snad jen pauzy (tu technickou, uprostřed bloku Joy Division nepočítaje) mezi jednotlivými sety působí trochu rušivě a podsekávají gradaci. Oproti koncertu před čtyřmi lety přibyla letos právě půlhodinka s kousky New Order (ICB, Denial, Everything’s Gone Green aj.), a přehrály se obě desky Joy Division - Unknown Pleasures i Closer.

Kousek od Kaye Buriánka postával hudbymilovný kněz Láďa Heryán, utéct si večer nechal asi málokdo, vyprodáno, vydýcháno, zahuleno, ne však nepříjemno. Někteří zpívali slovo za slovem, jiní jen postávali, další si nesouhlasně bručeli pod vousy, ale že by odešli, nehrozilo.

S napětím se totiž čekalo na největší hity. She’s Lost Control a závěrečná Love Will Tear Us Apart Lucernu bouraly a vyvolávaly - ach ano, další klišé - pocit sounáležitosti. Každoročně zažít netřeba, ale jednou za pár let dojme. Ať už jste teprve náctiletí, nebo nosíte tu samou džínovou bundu -cet let.

Info

Peter Hook & The Light (uk)
28. 1. 2016, Lucerna Music Bar, Praha
foto (c) Elina Richter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...