Články / Rozhovory

Petr Kalousek (Meeting Brno): Před všemi totalitními režimy je třeba stále dokola varovat

Petr Kalousek (Meeting Brno): Před všemi totalitními režimy je třeba stále dokola varovat

redakce | Články / Rozhovory | 16.05.2019

Trochu jiný festival? Meeting Brno sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma. První ročník se konal před třemi lety s podtitulem Ztracené / nalezené domovy, ten letošní nese motto Teď když máme, co jsme chtěli. Městská akce, které obsáhne různé prostory a s chutí se pouští do veřejného prostoru, není „jen“ o kultuře, ale o dobových kontextech, o důležitých názorech, o dialogu. Jeden takový jsme vedli s ředitelem festivalu Petrem Kalouskem. A byl to dobrý rozhovor.

Meeting Brno charakterizujete jako „multižánrový festival, který nabízí platformu pro setkání zástupců různých názorů, kultur a náboženství“. S přivřenýma očima si tohle může dát na štít každá druhá akce a může mít i pravdu. V čem je Meeting odlišný? Reflektujete historicko-politická témata do míry, která není obvyklá. Vyvíjí se tenhle důraz od roku 2016, kdy jste uspořádali první ročník?
Festival se věnuje každý rok zcela konkrétnímu tématu, které reflektuje historické události, a to vždy v souvislosti s aktuálním společenským děním. Děje se tak na pestré platformě pořadů žánrově velmi rozličných. Pořádáme diskuse, literární pořady, divadelní produkce, koncerty, taneční představení, filmové projekce, výstavy, workshopy, komentované procházky, pietní akce. Výjimečnost festivalu spatřuji právě v této žánrové šíři, která je ovšem propojena jasnou dramaturgií.

Historií Brna a jihomoravského regionu jsme se začali takto aktivně věnovat v roce 2015, kdy si Rada města Brna osvojila nápad na uspořádání tzv. Roku smíření. Mohli jsme tak pod tuto „značku” soustředit několik desítek akcí mnoha pořadatelů připomínajících 70. výročí konce 2. světové války a zároveň jsme připomněli historické události do té doby poněkud opomíjené. Zastupitelstvo města Brna se v přijaté Deklaraci smíření a společné budoucnosti jako první a zatím jediný politický orgán v republice vyjádřilo k poválečnému násilí páchanému na německojazyčném civilním obyvatelstvu. Z ohlasu Roku smíření vznikl v roce 2016 festival Meeting Brno.

Letošní ročník je uvozen mottem Teď když máme, co jsme chtěli. Navozuje témata boje za svobodu před rokem 89, odpovědnosti ve svobodném státě. Otázka je, co jsme chtěli před těmi třiceti lety, resp. co z toho zůstalo, co chtějí další generace, jestli má svoboda pro každého stejné parametry, stejnou kvalitu. Jak se měnil váš pohled na svobodu v průběhu třiceti let, tím spíš, že jste ročník 1980?
Máme všichni to štěstí, že žijeme ve svobodné zemi, a byť to zní jako klišé, není to vůbec tak samozřejmé, jak nám někdy může připadat. Aktuálně můžeme pozorovat v naší společnosti snahu konkrétních jednotlivců strhnout na sebe tak velkou moc, že se to se svobodou lidí může začít časem vylučovat. Nemalá část společnosti navíc má jakousi tendenci k tomu, co Němci nazývají „Ostalgie”, ke stesku po některých aspektech života za komunistického režimu. Tuto dobu jsem zažil jako dítě a samozřejmě jsem svobodu či nesvobodu vnímal adekvátně svému věku. Dotýkalo se mě to spíše drobnostmi, ale určitě jsem vnímal třeba to, že jsem část své rodiny žijící v zahraničí znal jen z fotek, a když tato „švýcarská teta” telefonovala, vždycky se dovolala až na podruhé, protože telefon byl odposloucháván. A taky si dobře pamatuji všeobecnou šeď a neútulnost veřejného prostoru, nízkou životní úroveň, prázdné regály, fronty v obchodech a škraloup na mléku ve školce. To poslední je samozřejmě nadsázka.

Nemyslím si, že na toto bychom měli v dobrém vzpomínat, právě naopak. Proto tuto dobu připomínáme a chceme ji přiblížit generaci, která si ji nepamatuje třeba ani z dětství, anebo lidem, kteří mají zcela přirozený sklon vše nedobré zapomínat. Před všemi totalitními režimy je třeba stále dokola co nejintenzivněji varovat, o což se snažíme mj. prostým popisem věcí a hlavně příběhů, které se zde odehrávaly. Mnohdy jsou to příběhy tragické nebo alespoň velmi neveselé, ale považujeme tuto práci za jedinou cestu k tomu, abychom podobné příběhy nemuseli v budoucnu prožít my nebo generace budoucí.

A pokud se ptáte na změnu mého pohledu na svobodu za uplynuvších 30 let, tak asi žádnou senzační odpověď nemám. V pubertě jsem měl starost o úplně jiné a „důležitější” věci než úvahy o svobodě, ale teď s odstupem času vnímám, že je to věc velmi potřebná. Proto si vážím všech, kteří se o naši současnou svobodu zasloužili. Taky ovšem vidím, co dokáže svoboda pojatá poněkud divoce, jak se tomu stalo v devadesátých letech. Neseme s sebou stále i dědictví této doby a je to taky důvod, proč jsem se začal v rámci možností aspoň trošku veřejně angažovat.

Divadlo Feste bude hrát Havlovu Anatomii nenávisti na Římském náměstí – chystáte více intervencí do veřejného prostoru? Co si od nich slibujete?
Živý, zajímavý a tím pádem fungující veřejný prostor je charakteristickým znakem živého a fungujícího města. Zajímavé dění v ulicích a na náměstích dělá město městem. Proto v rámci Meetingu Brno umísťujeme do veřejného prostoru vybrané produkce připomínající třeba méně známou, ale důležitou historii. Také na vhodných místech instalujeme výstavní expozice, které se tak stávají novým a netradičním místem k setkávání. Z toho vychází konečně i název celého festivalu.

V Anatomii nenávisti bude hrát i polský herec a dramatik Marcin Zarzeczny, který je v Brně na několikatýdenní rezidenci, ale nebude to jediný umělec, kterému jste nabídli takovou možnost. Čím je tohle prospěšné?
Rezidenční pobyty jsou osvědčenou součástí nejen festivalů, ale kulturního dění obecně. Mohou tak vznikat díla, která jsou jedinečná právě kombinací různých národností v tvůrčím týmu. A i takto prostřednictvím jednotlivců dochází ke vzájemnému lepšímu porozumění mezi lidmi z různých zemí. Možná to tak na první pohled nevypadá, podobně jako se zmiňovanou svobodou, ale je to velmi důležité pro celou společnost, kde se leckdo snaží vytěžit politický kapitál z upozorňování na nepřekonatelné rozdíly mezi lidmi, z vytváření nepřátel a následného příslibu ochrany před těmito ve skutečnosti neexistujícími nebezpečími. My se snažíme upozornit spíše na to, že i lidé vzájemně odlišní mohou spolupracovat a něco dokázat.

A ještě něco. Herečka Kristina Günther-Viewegh byla v Brně na takovém pobytu a teď se sem částečně přestěhovala, takže máme, nejen my, novou kamarádku a milou kolegyni. Stejně jako v kanceláři kolegyni Claudii z Itálie, která nám přijela pomoct s organizací festivalu. Funguje to skvěle a o to jde především.

Na kterou programovou položku se osobně těšíte nejvíc? Co je pro vás stežejní?
Těším se na interaktivní výstavu Brno osvobozené!?, která se bude konat v zajímavém podzemním prostoru na Moravském náměstí, kam není možnost se jindy podívat. Prostřednictvím sugestivního vyprávění pamětníků přiblíží expozice návštěvníkům konkrétní příběhy z Brna a okolí z let 1948–1989. A taky se těším na závěrečný koncert festivalu v neděli 9. června v Červeném kostele. Jednak bude velmi dobrý hudebně, takže srdečně zvu všechny čtenáře, a jednak to bude poslední akce a my po ní budeme mít volno.

Hrajete v orchestru Městského divadla, jste zastupitelem, řídíte festival… Dá se to všechno stihnout, dělat pořádně?
Když spolupracujete s šikovnými lidmi, tak dá. A toto štěstí mám a jsem za to náležitě vděčný.

Info

Meeting Brno 2019
29. 5. – 9. 6. 2019
Brno
web festivalu

foto © Bára Olšanová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nilüfer Yanya: Člověk se musí cítit zdravěji, aby byl kreativní

Michaela Šedinová 05.10.2022

Britská písničkářka s irsko-barbadosko-tureckými kořeny letos vydala svou druhou nahrávku Painless. A představí ji v Praze. Rozhovor.

Vojtěch Tkáč (Pulz): Chci prostě dělat koncerty, na které bych sám šel

Jarmo Diehl 24.09.2022

Pokud máte rádi žižkovský klub Palác Akropolis, nemohli jste minout novou koncertní sérii Pulz, jíž je Vojtěch Tkáč dramaturgem. Rozhovor.

Anna Mašátová (Music Navigator): Další vzdělávání je nezbytné

Michal Pařízek 14.09.2022

Skutečně potřebuje svět další showcase? V čem bude MuNa jinou akcí? Zkusme důvody k založení MuNa konkretizovat.

Marián Tesák (Flaam festival): Tento rok je line-up bez akéhokoľvek kompromisu

Michal Pařízek 09.08.2022

Letos se v Nitře představí například Sega Bodega nebo HMLTD, ale také mexická producentka LDY OSC nebo Hyphen Dash, ukrajinská odpověď na slovutné Badbadnotgood.

Andrej Awo Štepita (Tanečno): Obdivujem aktivitu každého v umeleckej sfére

Maria Pyatkina 08.08.2022

Jaké to je organizovat multižánrovou taneční akci ve vzdáleném slovenském městě? A na co se můžeme těšit příští týden v Námestovu? Vypráví organizátor Tanečna Andrej Awo Štepita.

Stone Smoker: Lepší holá louka, než se podřizovat

Anna Baštýřová 06.08.2022

Barvičky, třpytky, tanec, psychedelické projekce i hudba. To je festival Stone Smoker. Rozhovor s pořadateli.

Keoni: Přimět lidi přemýšlet

Kristýna Šaarová 27.07.2022

Keoni hledá inspiraci v sexu, Bohu, vesmíru a spojení s vyšší podstatou bytí. Texty jdou ruku v ruce se směsí hudebních stylů, které se v každém tracku slévají v jednolitý…

Voice of Baceprot: Náš hlas bude silnější a hlasitější!

Barbora Števanka Kadlíčková 09.07.2022

Kapela mladých Indonésanek pocházejících z konzervativní muslimské komunity neměla zdaleka jednoduchou cestu za svým hudebním snem. Rozhovor. Živě na Colours.

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Števanka Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace