Anna Kubínová | Články / Recenze | 24.07.2020
Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods. Album nazvané Strange to Explain je koncepčně promyšlené, ani na několikátý poslech nenudí a jednotlivé melodie jsou chytlavé a snadno zapamatovatelné. Stačí ale tyto vlastnosti k tomu, aby zaujalo stálé místo v hudební knihovně žánrového fanouška?
The Woods se zformovali v roce 2005 v americkém New Yorku a v současné době má skupina s folk-rockovými kořeny pět členů. Za patnáct let vydali jedenáct studiových alb, což je úctyhodné číslo, které ale zároveň přináší otázku, jestli se při takovém počtu skupina neopakuje nebo neztrácí na kvalitě.
První písničkou na novince Strange to Explain je houpavá Next to You and the Sea. Navozuje zadumanou, tesknou atmosféru, kterou projasní hned následující, energičtější Where Do You Go When You Dream. Veskrze jsou si ale všechny obsažené skladby podobné jak tempem a rytmem, tak emocionálním naladěním. Hudební aranže jsou nápadité, vynikají hlavně klávesy a saxofon, zároveň je celá nahrávka zvláštně jednolitá. Strange to Explain je název skladby, která vyšla také jako singl a zpěvák Jeremy Earl se v ní vyznává z pocitu déjà vu, který ho provází, ale neumí jej vysvětlit. Za zmínku stojí Fell So Hard s chytlavým refrénem nebo Be There Still, jemná ukolébavka, kterou provází něžná kytara. Jedná se o nejkrásnější melodii na celém albu.
Woods měli evidentně jasno v tom, co chtějí udělat. Strange to Explain se nejvíce podobá jejich desce Sun City Eater in the River of Light z roku 2016. Woods jsou ve svém žánrovém zaměření konzistentní, příliš neexperimentují, zároveň je vidět, že pořád mají nové nápady, za posledních šest let vydali čtyři alba. Poutavou kombinací folku a rocku příležitostně obohacenou o další hudební nástroje se podobají známějším Lord Huron, kteří se ale v posledních letech posunují směrem k psychedelii.
Strange to Explain není přelomová záležitost. Mixem toho nejlepšího z žánru jako by Woods spíše chtěli potěšit stávající fanoušky než přilákat nové. S každým dalším poslechem album poodkrývá další hudební vrstvu, které je možné věnovat pozornost, a tak vybízí posluchače k opakovanému návratu – a je jednoduché nechat se zlákat.
Woods – Strange to Explain (Woodsist, 2020)
album na Bandcampu
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.