prof. Neutrino | Články / Recenze | 10.04.2021
Úhel ekonomických nůžek se čím dál víc rozevírá, a tak je fenomén nerovnosti opět v centru pozornosti sociálních vědců. Na jedné straně je ono pověstné jedno procento nejbohatších vlastnících většinu světového bohatství, na druhé přibývá lidí žijících na samé hranici chudoby. Souvisí to s převažujícím společenským systémem, kapitalismem, který podporuje především růst majetku nemnohých na úkor většiny. Tento stav byl a je z dlouhodobého hlediska společensky nezdravý.
Leitmotivem robustního díla Velký nivelizátor rakouského historika Waltera Scheidela s podtitulem Násilí a dějiny nerovnosti od doby kamenné po 21. stol. je teze, že „Nerovnost vždy snižovaly čtyři různé typy násilných otřesů: Války s masovou mobilizací, transformativní revoluce, kolaps státu a smrtelné pandemie“. Nazývá je čtyřmi apokalyptickými jezdci nivelizace. Kniha nás provede příběhem nerovnosti od neolitu, kde poprvé zažehl boj o ovládnutí zdrojů, přes antiku s jejím zdánlivě přirozeným otrokářským systémem až ke středověkému rozporu mezi feudály a buržoazií, kterou měla vyřešit Francouzská revoluce. Za Ruské revoluce mělo dojít k zásadnímu ideologickému střetu mezi hamižnou buržoazií a nemajetnou dělnickou třídou, čínská kulturní revoluce byla zas vedena ve jménu „spravedlivější“ pozemkové reformy. Byly to však i „morové rány“, které díky velkému úbytku obyvatel snížily cenu nemovitostí a půdy a rapidně zvýšily cenu nekvalifikované práce, když už ji téměř neměl kdo dělat. Obě světové války sice přinesly obrovské oběti na životech, ale zároveň v rámci rekonstrukce států (zdaleka nejen těch socialistických) došlo k nivelizaci zdaněním majetku bohatých a rovnoměrnějším přerozdělením zdrojů.
Paradoxem dějin zpravidla bylo, že pokusy o majetkové narovnání společnosti vedly po čase k návratu starých pořádků nebo utužování nově zavedených diktatur, mnohdy za pomocí ještě většího násilí. Započala tak další spirála vykořisťování a posilování nerovnosti, i když původní motiv těchto změn byl často opačný. Lidské společnosti téměř vždy, až na výjimky menších rovnostářských skupin, byly vedeny nepočetnou majetnickou elitou. Ať už aristokracií, která svoji fiktivní vyvolenost zaštiťovala boží vůlí a rodovou linií, nebo jinak privilegovanou mocenskou elitou, využívající propagandu s podporou represivních složek. A to přesto, že se zdá logické, že čím je společnost solidárnější a dělí se o zdroje opravdu demokraticky, tím méně je sociálních problémů a vzájemné nevraživosti.
Hlavními faktory dnešní nerovnosti jsou globalizace a vznik nadnárodních korporací a s tím související levné výroby, snížení vlivu odborů či existence „daňových rájů“, kde mizí miliardová kvanta světového kapitálu. To vše podporuje korupční politika zákulisně řízená movitými sponzory, kteří si ohýbají zákony dle svých momentálních potřeb a kurzu komoditního kapitálu. Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“, jako je větší zdanění majetku a menší zdanění práce, podpora vzdělávání, demokratizace či tolik diskutovaný nepodmíněný příjem pro všechny. Zároveň však přiznává, že dnešní svět je příliš provázaný a tekutý, aby se dalo nalézt jednoduché řešení.
Zásadní otázkou tak zůstává, jakým směrem by se Velký nivelizátor měl vlastně vydat, zda blíže k chudobě, nebo k blahobytu. A protože zdroje planety jsou omezené a na neustálý růst zaměřený neoliberální diskurz už balancuje na hraně bezedné propasti, nutně se blížíme k bodu obratu, jenž by měl být orientován na udržitelnost planety, nikoli na hromadění zisku mocných individualistů. A dle závěrů Scheidelovi studie můžeme mít právem obavu, zda nivelizace lze docílit bez násilí či velkých otřesů. Zakončeme ovšem toto zamyšlení optimisticky, a to doporučením ze Shakespearova Krále Leara: „Rozděl své bohatství, znič nadbytek, ať všichni mají dost.“
Eva Karpilovská 01.06.2023
Nechybí vroucí pocity lásky, která je možná jen zlozvykem (Bad Habit) nebo vzdor těla vlnícího se jako řeka (Like a River) a s řekami se zas vracíme k plynutí, cestám,…
Jaroslav Lajner 12.05.2023
Mnozí zástupci mužského pokolení instinktivně prahnou po něčem, co by dlouhodobě odkazovalo k jejich pozemskému bytí.
Martin Šmíd 11.05.2023
Následně se skupina vydala na turné s ostřílenými veterány Stereolab, kteří si Fievel Is Glaque vyhlídli po úspěchu zmíněné kompilace. Co dál?
Natálie Dvořáková 10.05.2023
Během uplynulých šesti let vydala několik EP a singlů a pokaždé přišla s novým zvukem. Aktuální mixtape není výjimkou.
3DDI3 07.05.2023
Herní zápletka je poměrně jednoduchá – bít padouchy hlava nehlava. O hudbu k vesmírnému dobrodružství se postaral český skladatel a producent Floex.
Julie Scholzová 29.04.2023
Deska staví na kontrastech, většina skladeb je upbeatová, zpívá se v nich ale o manipulaci, smutku, osamělosti nebo riziku sociálních sítí, moderních trendů.
Jaroslav Lajner 13.04.2023
Seriál nepříjemně překvapí i častým výskytem logických lapsů, které pramení především z nevěrohodného, místy dokonce nesmyslného chování postav.
Josef Kaňka 09.04.2023
Když se člověku podaří rozluštit nebo alespoň logicky interpretovat název alba, je velmi pravděpodobné, že snáz pochopí i jeho obsah.
Jaroslav Lajner 02.04.2023
Portrét sériového vraha prostitutek, který své zrůdné činy koná ve jménu „svaté války proti dekadenci“.
Viktorie Motlochová 30.03.2023
Jakkoliv nemůžeme Paramore upřít hudební vyzrálost, nové album This Is Why je matoucí jak hudebně, tak rozháraným sdělením.