Články / Recenze

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

prof. Neutrino | Články / Recenze | 10.04.2021

Úhel ekonomických nůžek se čím dál víc rozevírá, a tak je fenomén nerovnosti opět v centru pozornosti sociálních vědců. Na jedné straně je ono pověstné jedno procento nejbohatších vlastnících většinu světového bohatství, na druhé přibývá lidí žijících na samé hranici chudoby. Souvisí to s převažujícím společenským systémem, kapitalismem, který podporuje především růst majetku nemnohých na úkor většiny. Tento stav byl a je z dlouhodobého hlediska společensky nezdravý.

Leitmotivem robustního díla Velký nivelizátor rakouského historika Waltera Scheidela s podtitulem Násilí a dějiny nerovnosti od doby kamenné po 21. stol. je teze, že „Nerovnost vždy snižovaly čtyři různé typy násilných otřesů: Války s masovou mobilizací, transformativní revoluce, kolaps státu a smrtelné pandemie“. Nazývá je čtyřmi apokalyptickými jezdci nivelizace. Kniha nás provede příběhem nerovnosti od neolitu, kde poprvé zažehl boj o ovládnutí zdrojů, přes antiku s jejím zdánlivě přirozeným otrokářským systémem až ke středověkému rozporu mezi feudály a buržoazií, kterou měla vyřešit Francouzská revoluce. Za Ruské revoluce mělo dojít k zásadnímu ideologickému střetu mezi hamižnou buržoazií a nemajetnou dělnickou třídou, čínská kulturní revoluce byla zas vedena ve jménu „spravedlivější“ pozemkové reformy. Byly to však i „morové rány“, které díky velkému úbytku obyvatel snížily cenu nemovitostí a půdy a rapidně zvýšily cenu nekvalifikované práce, když už ji téměř neměl kdo dělat. Obě světové války sice přinesly obrovské oběti na životech, ale zároveň v rámci rekonstrukce států (zdaleka nejen těch socialistických) došlo k nivelizaci zdaněním majetku bohatých a rovnoměrnějším přerozdělením zdrojů.

Paradoxem dějin zpravidla bylo, že pokusy o majetkové narovnání společnosti vedly po čase k návratu starých pořádků nebo utužování nově zavedených diktatur, mnohdy za pomocí ještě většího násilí. Započala tak další spirála vykořisťování a posilování nerovnosti, i když původní motiv těchto změn byl často opačný. Lidské společnosti téměř vždy, až na výjimky menších rovnostářských skupin, byly vedeny nepočetnou majetnickou elitou. Ať už aristokracií, která svoji fiktivní vyvolenost zaštiťovala boží vůlí a rodovou linií, nebo jinak privilegovanou mocenskou elitou, využívající propagandu s podporou represivních složek. A to přesto, že se zdá logické, že čím je společnost solidárnější a dělí se o zdroje opravdu demokraticky, tím méně je sociálních problémů a vzájemné nevraživosti.

Hlavními faktory dnešní nerovnosti jsou globalizace a vznik nadnárodních korporací a s tím související levné výroby, snížení vlivu odborů či existence „daňových rájů“, kde mizí miliardová kvanta světového kapitálu. To vše podporuje korupční politika zákulisně řízená movitými sponzory, kteří si ohýbají zákony dle svých momentálních potřeb a kurzu komoditního kapitálu. Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“, jako je větší zdanění majetku a menší zdanění práce, podpora vzdělávání, demokratizace či tolik diskutovaný nepodmíněný příjem pro všechny. Zároveň však přiznává, že dnešní svět je příliš provázaný a tekutý, aby se dalo nalézt jednoduché řešení.

Zásadní otázkou tak zůstává, jakým směrem by se Velký nivelizátor měl vlastně vydat, zda blíže k chudobě, nebo k blahobytu. A protože zdroje planety jsou omezené a na neustálý růst zaměřený neoliberální diskurz už balancuje na hraně bezedné propasti, nutně se blížíme k bodu obratu, jenž by měl být orientován na udržitelnost planety, nikoli na hromadění zisku mocných individualistů. A dle závěrů Scheidelovi studie můžeme mít právem obavu, zda nivelizace lze docílit bez násilí či velkých otřesů. Zakončeme ovšem toto zamyšlení optimisticky, a to doporučením ze Shakespearova Krále Leara: „Rozděl své bohatství, znič nadbytek, ať všichni mají dost.“

Info

Walter Scheidel - Velký nivelizátor (Argo, 2020)
web nakladatelství

foto © Argo

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace