Články / Reporty

Pocit jiné dimenze: Rock (for Churchill) ve Vroutku

Pocit jiné dimenze: Rock (for Churchill) ve Vroutku

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 02.09.2013

Počasí bylo příznivé, téměř ideální, pouze na poslední 3 sobotní kapely se zatáhlo a 1,5 kapely pršelo. Přes den sluníčko a příjemně teplo, v noci a k ránu teplota pod 10 stupňů. Zavděčit se nelze všem a zkušení festivaloví diváci byli na všechny eventuální vrtochy připraveni.

Areál je stále na stejném místě. Velkou pochvalu zaslouží loňské rozšíření o Food Zone, ve které je i stan s DJs. I když jsou obě pódia nyní mnohem blíže k sobě, navzájem se neruší. Oddělením stánků s jídlem zůstaly kolem hlavní stage jen stánky a stan s pivem, nápoji a všelijakým doplňujícím sortimentem (trička, „indické“ věci, kuřácké potřeby...).

Gastronomie
Nabídka se neustále rozšiřuje co do počtu i rozmanitosti, takže se tu můžou slušně najíst vegetariáni, možná i vegani. Stánky s jídlem jsou všechny pohromadě a počet lavic a stolků dostatečný. Zaslechl jsem povzdech nad výběrem piva, chybějícím stánkem s langoši a nad málem vegetariánských jídel a nekvalitní, špatně umístěnou čajovnou.

Aplikace
Před začátkem festivalu vypustili pořadatelé aplikaci pro smartphony RFCH 2013 pro iPhony a Androidy. Skvělý nápad. Zajímavé je hodnocení kapel „palcováním“, jen ještě prodloužit možnost hlasování o 10 – 15 minut.

Doprava
I letos organizátoři zajistili zastavení několika vlaků ve Vroutku. Novinkou měl být Festbus, ale jelikož se nepřihlásil (a nezaplatil) dostatečný počet cestujících, nevyjel ani z Prahy, ani z Ústí.

Moderátor
Zdeněk Suchý stejně jako minulý rok. Stručný, vtipný, ale nikoli trapný, pohotový. Marek Eben hudebních festivalů. Doufám, že se potkáme i během dalších ročníků.

Hudba
Plexis v nevděčné roli zahajovače festivalu, v pátek po poledni nelze očekávat davy pogujících punkerů pod pódiem. Bylo příjemné je po mnoha letech opět slyšet naživo. Sid Hošek nestárne, stejně jako hudba Plexis. Přátelé Pipes And Pints a asi i rodiče vytvořili pod pódiem malý kotel, aby se mladým punkerům z Prahy lépe hrálo. Skotské dudy byly občas přehlušeny dalšími nástroji a po čase už to splývalo. Sunshine si tu nikdy nenechám ujít, jak mě jejich desky nechávají chladným a skladby se mi zdají podobné (až na pár hitovek), při živém vystoupení mi to nevadí. Slovenská ska a reggae kapela Polemic letos slaví 25. výročí a je to i slyšet, slušný profesionální výkon. Možná až moc, protože to působilo profesorsky a rutinérsky, což ovšem davu fanoušků pod pódiem nevadilo ani trochu.

Když jsem poslouchal ukázky německých Donots, vůbec mě nezaujali a chtěl jsem je vynechat. Shodou šťastných náhod se tak nestalo a nepřišel jsem o jeden z vrcholů festivalu. O výborný zvuk se jim postaral jejich zvukař, o zbytek sami muzikanti, kteří s přehledem převálcovali vše předchozí, asi jako kdysi Arsenal Slávii. Kdo nikdy neviděl Pražský výběr naživo, byl asi rád, že je mohl zažít, pro mě kouzlo kapely zmizelo spolu s pádem totality v roce 89 a s odsunem posledního sovětského vojáka. A že je Straka v hrsti mnohem lepší a známější než deska Výběr, potvrdil počet přítomných diváků – po zhruba půlce setu tak třetina odešla. Pořád mi uniká, proč se znovu dali dohromady, a nenapadá mě nic jiného, než peníze. Bylo by škoda, kdyby z legendy, kterými bezpochyby jsou, začali provozovat svůj vlastní revival. Tentokrát to zachránili Jiří Hrubeš a především Jana Kratochvílová, která si zazpívala a zařvala s kapelou ve dvou skladbách.

Páteční program zakončili s půlhodinovým zpožděním vlastně už v sobotu Movits! ze Švédska a se směskou elektro swingu a hip hopu byli druhým vrcholem večera. Po náslechu bylo mé očekávání asi přehnaně vysoké, ale přes to mohu říci: ano, tudy cesta vede. Úžasný výkon celé kapely.

Xavier Baumaxa byl sám s kytarou. Známe z Rádia 1. Takový pomalý rozjezd festivalového dne. Android Asteroid – dobří muzikanti, co natáčí v Anglii, ale jejich hudba, která silně evokuje ambientní hudbu do větších výtahů, mi na festival vůbec nesedla. Prago Union + Livě Band, to jsou Kato, Prago Union, tady opět v rozšířené sestavě s živými muzikanty. Sprostých slov nikoli prostý rap ani letos Churchillovi nechyběl. Kata máme rádi, zahrál starší i nové kusy. Jaké? Některé otázky si už prostě nekladu. Třeba. Nepatřím k fanouškům Skyline, ale živě si je vždycky rád poslechnu, i když odchod Jitky Charvátové mrzí stále. Letos měli skvělý, hutný zvuk, přehráli starší věci a pět kousků z nové desky. Obdivuju zpěváka i zpěvačku, že k nácviku na spartakiádu ještě zpívají a stačí to udýchat. Zřejmě dobrej oddíl.

Perfect Giddimani přiletěl z New Yorku do Vroutku jako náhrada za Anthonyho B jen na jedno jediné vystoupení a hned se zase vracel do New Yorku. Mě zaujal účesem – dready zavázané do drdolu a ten ovázaný různými látkami. Z reggae kapel letos nejlepší.

Tata Bojs slaví 25. výročí, a tak vyrazili na turné s názvem 25 let cyklace Tata / Bojs aneb tour domácí, sestávající z desítky letních koncertů, z nichž většina byla na festivalech. Bubeník, zpěvák a výtvarník Milan Cajs jako vždy překvapil novými vizuály, scénou i novými a neobvyklými „hudebními“ nástroji. Vystoupení začali jen původní členové kapely Mardoša a Cajs, k nimž se posléze přidali zbývající členové kapely. Zvuk byl, stejně jako vystoupení, na firemní, tedy velmi vysoké úrovni a stále patří k tomu nej, co lze na naší scéně slyšet. Je příjemné vidět a slyšet, že i přes úspěchy a slávu jsou to pořád kluci z Hanspaulky.

Po Tata Bojs proběhl deštivý happening k dobročinné akci Světlo pro svět. Více informací najdete zde.

The Herbaliser bývají označováni za průkopníky spojení hip-hopu, funku a trip-hopu (a možná i něčeho dalšího) a naživo všem ukázali, jak se to má dělat. Skvělí hudebníci (především trumpetista a saxofonista), výborný zvuk, profesionální a neodzívaný výkon. Přišli, zahráli, zvítězili, asi jako K. O. v 1. kole nebo tři kanáry v tenise.

The Qemists Live měli uvedeno DnB, rock a dubstep, ale v mnoha pasážích svého setu byli tvrdší než Metallica v době, kdy hrála metal. Viděli jste někdy černobílé záběry z koncertů Beatles a davy šílejících fanynek? Konečně jsem je pochopil a vím, co zažívají. Je to skoro jako když jste u velkého dějinného okamžiku, jako třeba bourání zdi v Berlíně, křižování Ježíše atp. Spojení skvělé festivalové atmosféry, vynikajícího zvuku, hlasitosti na samé hraně toho, kdy vám basy masírují nejen bránici, ale i kou... ehm, podbřišek, hypnoticky blikající světla, skvělé instrumentální i pěvecké výkony (zejména zpěvák potěšil pěveckým výkonem, což u raperů nebývá často), to všechno dalo člověku zažít pocit jiné dimenze. Nadšení a radost. Pro mě nezapomenutelný zážitek a jedno z nejlepších vystoupení, co jsem kdy viděl.

Abych jen nechválil
Určitě je, jako vždy, co zlepšovat. Nebylo by špatné, kdyby byl v areálu po dobu festivalu bankomat, protože nejbližší je sedm kilometrů daleko. S narůstajícím počtem diváků roste i počet smartphonů a mobilů, tak by se pořadatelé mohli domluvit s mobilními operátory, aby po dobu festivalu zlepšili pokrytí, a hlavně zvýšili kapacitu sítí. Další výtka směřuje k přístupovým cestám a jejich značení. Kdo jel autem od Prahy, OK, ale z jiných směrů nebo od autobusů lidi bloudili. V neděli mělo nemálo lidí problém vyjet kvůli bahnu z kempu.

DJ stan byl v bažině, stejně tak i v okolí umýváren a záchodů bylo už v pátek v noci a v sobotu blátivo, někde slizko až kluzko. Na podobná místa to chce napříště podlahu, palety, prkna, prostě něco.

Dramaturgie dobrá, jen sobotní dvoukapelový reggae set byl únavný (proč to nerozdělili jako Sto zvířat a Polemic v pátek?) a nebylo by od věci, dát hlavní kapely na dřívější dobu. Taky některé každoročně se opakující kapely by příští rok nemusely být.

Závěr
Celkově lze hodnotit letošní ročník festivalu jako úspěšný a dobrý, poměr cena/výkon = super. S kým jsem se bavil, všem se líbilo a prý že přijdou i příští rok. 14. ročník je za námi a můžeme se začít pomalu těšit na to, čím pořadatelé překvapí v nadcházejícím ročníku. Na „půlkulatiny“ by si mohli nadělit nějaké pořádné překvapení.

Info

Rock for Church(ill)
30. – 31. 8. 2013, Vroutek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

redakce 17.06.2019

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...

NorthSide 2019: Hiphopová mše s moshpitem

redakce 07.06.2019

Mike Skinner obdaroval diváky v předních řadách nejdříve šampaňským, poté i návštěvou moshpitu. Birminghamský kazatel šířil radost i lásku a navnadil na nabuzený koncert Tame Impala...

Billy, jsi pořád frajer! (The Smashing Pumpkins)

redakce 07.06.2019

Zpívalo se, tleskalo, ve vzduchu trčely mobily a Corgan se konečně začal usmívat. A pak to celé zase spadlo.