Články / Reporty

Pogo v žabkách, tedy Beaches Brew 2017

Pogo v žabkách, tedy Beaches Brew 2017

Meg | Články / Reporty | 20.06.2017

Zahrádka Hana-bi baru se rychle plnila lidmi, které z pláže vyhnala bouře. Z minuty na minutu se zvedl silný vítr, který ukončil program na hlavním podiu. Weyes Blood se nestihli ani rozloučit s publikem, vypnul se mikrofon, stáhla střecha. Kužely reflektorů nasvěcují tuny písku valící se od moře, podivná apokalyptická atmosféra jak objednaná pro začínající koncert Preoccupations. Hypnotický riff kolébal publikem a zdelayovaná kytara zněla do tmy.

Byl první týden v červnu a stejně jako poslední čtyři roky to mimo jiné znamenalo i Beaches Brew time. Sluníčko, moře, pizza a koncerty na pláži poblíž Ravenny. Festival je neskutečnej svojí přátelskou atmosférou. Celá akce je zadarmo, žádný pásky na rukou, špinavý toitoiky v improvizovanym stanovym městečku, šacování u vstupu do areálu a další festivalový klasiky. Vůbec. Volná pláž bez plotů, účinkující se proplétají s návštěvníky, kempuje se v přilehlym borovicovym lese nebo vlastně kdekoliv. Jedinečný kouzlo, za kterým se sjíždí návštěvníci z různých koutů Evropy.

Pořadatelé každým rokem nastavují laťku výš a výš. Letos připravili line up čítající jména jako King Gizzard & The Lizard Wizard, Thee Oh Sees, Shellac, Moon Duo, King Khan & The Shrines nebo The Coathangers. Žánrové slazení interpretů dalo každému dni jinou chuť a i přes hodně známých jmen v programu zbylo dost prostoru na objevování nových zajímavých kapel.

První den začal pozvolně v přístavu Marina di Ravenna. Nábřežní cesta se proměnila v jeden velký bleší trh, kterým za zvuku mandolín a citar korzovali první návštěvníci festivalu. Na pódiu Mandolin Sisters, tureckým folkem inspirovaní Altin Gün a v závěru večera Kikagaku Moyo. Táhlé instrumentální pasáže, folk, psychedelie. Ticho před bouří.

Večery na pláži začínaly vždy se západem slunce na plácku pod basketbalovym košem. Posedávání na písečný duně s výhledem na moře a otvírající kapely. Vyplatilo se dojíst večeři v poklusu a stihnout začátek. První kapely byly často příležitostí, jak objevit něco novýho, dobrýho. Asi největším zážitkem byl koncert Gommy, čtyřčlenné kapely z malého městečka u Neapole, která začala hrát teprve vloni. Posthardcore s naléhavě ukřičenym holčičim italskym zpěvem, svůj žánr sami pojmenovávají jako new-gum. Dalším příjemným objevem bylo lo-fi punkové trio z Turína L.A.M.E..

S večerem se program plynule střídal na menším pódiu u Hana-Bi baru a hlavním podiu na pláži. Roof stage s komornější atmosférou patřila hlavně ze začátku holčičím kapelám - Death Valley Girls, The Coathangers, Kaitlin Aurelii Smith, Blue Crime. Na hlavním pódiu se první den střídali králové. Koruna z peří, elastický obleček, límec z kožešiny, lesk Bollywoodu. King Khan se svojí velkolepou show. Nadsázka, teatrálnost a záměrný kýč. Setlist sestavený ze skladeb doprovázenými big bandem s dechovou sekcí a potom skladbama, kde dechaři berou do ruky tamburíny, dělají křoví a King Khan se vrací ke garážovějšímu zvuku. Každý dá asi přednost něčemu jinýmu, v každém případě byla nablýskaná show pohybující se někdy na hranici vkusu zajímavým zpestřením.

Nejenergetičtějším koncertem a zároveň zlatým hřebem celého festivalu byli čerstvě přejmenovaní Oh Sees. Od prvního úderu do kytary pluli na tisícihlavym davu lidi, nafukovací lehátka, lidi na nafukovacích lehátkách a taky plážový balóny. Nemilosrdný pogo v žabkách. John Dwyer s kytarou těsně pod bradou hopsal přes půlku pódia sem a tam a sólama protahoval hitovky k deseti minutám. Všechny to ale bavilo, tak proč ne. Hrozná energie. Koncert vloni ve Futuru byl sice hodně upocenej, ten tady na pláži ještě víc. Skvělá show a nejlepší možný zakončení celýho festivalu.

Info

Beaches Brew 2017
5. – 8. 6. 2017 Hana-Bi & Marina di Ravenna, Itálie

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.