Články / Reporty

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

Jakub Béreš | Články / Reporty | 12.07.2019

První den Pohody se vždycky odehrává v pozvolném tempu, všechny menší stage jsou ještě uzavřené a přebíhá se pouze mezi těmi hlavními. Tu největší otevírali festivaloví miláčci Lola Marsh, kteří se do areálu trenčínského letiště vracejí pravidelně a jejich fanouškovská základna je každým rokem početnější. Melancholický pop ve stylu Lany Del Ray bez existenciálního podtextu? Přestože většinu písniček zapomenete cestou pro pití, pozitivní energie zůstává.

„Nejlepší hudba je ta popová,“ křičel do mikrofonu Matthew Healy z The 1975. Britská kytarovka se s poslední deskou A Brief Inquiry Into Online Relationships vystřelili do pozice jedné z největších současných kapel, která přežila dobíhající boom indie skupin nulté dekády. Přestali předstírat, že jsou cool rockeři, a začali hrát barevný pop pro jedenadvacáté století. Pod růžovou fasádou se schovávají nápadité texty a otevřená zpověď Healyho o depresích a úzkostech, přesto se jejich koncertem dalo protancovat jak na školním plesu. „Love it if we made it,“ neslo se jednohlasně letištěm, když The 1975 hráli svůj stejnojmenný hit. Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších společenských problémů vykukovalo z písní oceňované desky. The 1975 nás vzali za ruku a řekli, že to sice nebude lepší, rozhodně ale stojí za to s tím něco dělat a přestat se bát.

fotogalerii z první den festivalu najdete tady anebo i tu

Zběsilé Skeptovo vystoupení a sloky pálené do davu jako výstřely z pistole roztrhly romantický opar, jenž se vznášel ve vzduchu po předešlých koncertech. Vítejte v současnosti, nic příjemného nás nečeká, a tak je načase přestat se uklidňovat přívětivou hudbou. Shutdown pro všechny, kteří čekají v hlavním čase jenom songy od Oasis. První večer slovenského festivalu patřil mladým a jejich problémům. Nostalgické vzpomínání bude jindy.

Info

Pohoda Festival
11. - 14. 7. 2019
letiště Trenčín, Slovensko

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace