Články / Reporty

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

Jakub Béreš | Články / Reporty | 13.07.2019

Dlouhé vyspávání se na Pohodě nevyplácí, první várka koncertů startuje hned po poledni. A slovenský rapper Gleb patří už několik let k tomu nejlepšímu, co tamní žánrová scéna nabízí. Díky ještě čerstvé desce Gauč Storytelling, o které se mluví v superlativech, si Big Boy Gleb zahrál poprvé na Pohodě. Vidět v brzkých odpoledních hodinách skákat největší stan a recitovat texty spolu s verbálním kulometem, to se neokouká. Vypravěč příběhů ze života na tour i polehávání na gauči krmil stádo fanoušků poctivě: „Když můj dj usoudí, že neděláte dostatečný bordel, musím začít znovu,“ hecoval od samého začátku. Během jeho setu se nic takového nestalo a na Glebův historický moment, jak sám nazval své účinkování na letišti, se bude vzpomínat. Dost možná koncert, který otevře dveře tuzemským rapperům na podobné podniky.

Zběsilou show předvedlo i dámské punkové trio Dream Wife. Přestože songy z jejich eponymního debutu, který na NME získal pět z pěti, zní celkem romanticky, naživo islandsko-britská skupina odkazuje k takovým Idles, kterým na letišti patřil stejný slot před dvěma lety. „Gender je konstrukt, na který sereme,“ vykřikovala zpěvačka Rakel Mjöll před hitem Somebody, jehož mantra „I’m not my body, I’m somebody“ vlila energii do moshpitu, v němž do sebe přátelsky strkaly mladé holky i postarší rockeři.

fotogalerie z druhého festivalového dne ke zhlédnutí tady anebo tu

Mac DeMarco do sebe přestal během koncertů házet flašky whisky a hodinový prostor jistil to, že se z koncertu nestane tříhodinová šaráda, jako tomu bylo před pár lety v Praze. Kanadský písničkář s jiskrami v očích vypadal, že si suché období užívá. Mezi písněmi i během nich se neustále vtipkovalo a úsměvy na tvářích prohloubila i duha, která se objevila za hlavní stagí po sychravém dni. Perfektní načasování, zklidnění musí být.

Z omrknutí jihoafrického dua Faka, které bylo k vidění minulý rok na Creepy Teepee, se nakonec stala nejzábavnější hodina celého dne, a to i přes to, že vedle hráli The Roots. Queer aktivisté zvolili pozvolný meditativní nástup, aby po deseti minutách odhodili vytahané latexové bundy a spustili nemilosrdný afrobeat. I když textům nemohl nikdo rozumět, vroucí energií Faka strhli masu dychtivou po tanci.

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Vykřičet všechnu frustraci přijde vhod a dvojice ze Sacramenta ví, že právě od toho tady je. Duha nad letištěm už dávno zmizela a Death Grips rozsekali každého jediného v ďábelsky nasvícené aréně. Řev a rap MC Ridea, snad ještě špinavější než na nahrávkách, přehlušily všechna předešlá vystoupení a Pohoda si do svého portfolia zařadila další hiphopové hvězdy, které posouvají žánrové konvence.

Info

Pohoda Festival
11. - 14. 7. 2019
letiště Trenčín, Slovensko

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.