Články / Reporty

Pohoda #2: a priestor sa zahalil do oparu

Pohoda #2: a priestor sa zahalil do oparu

Jana Michalcová, David Čajčík | Články / Reporty | 09.07.2016

Na tresku v rožku se stojí v devět ráno půlhodinová fronta. Majonézový salát ze Žiliny už se už stal ranní tradicí. Začíná druhý pohodový den, počasí nemůže být lepší a na dopoledních diskuzích je plno. "Vzrušující sex nebo rodinné štěstí?" Na Pohodě jde o obojí, desítky dětí pobíhají okolo Family Parku nebo sedí na ramenou rodičů při koncertech těch přístupnějších kapel. Zrní hrají s Janáčkovou filharmonií na hlavní stagi, orchestrální aranžmá kladenské kapele sluší, instrumentální části s beatboxem a houslovou sekcí za zády odhalují skrytou rovinu kladenské kapely.

Kde niektorí končia, ostatní začínajú. Pri dlhých hadíkoch milovníkov čistoty tvoriacich sa pred sprchami sa ešte miešajú poslední jednotlivci z party po afterparty. Zvyšok prechádza gastro vychytávky, kde sa ranná ponuka mieša s tou obedovou. Grilované oštiepky a bryndzové halušky pre tradicionalistov, brazílske syrové guličky vedľa indickej kuchyne ako zástupcovia svetových chutí. Ranná káva sa prekladá prvým proseccom už v pulzujúcom stane "u Kušnierika". Piatočný program je nabitý zaujímavými diskusiami. Od skorých hodín sa debatuje v stane .týždeň a EUrópa stage o svetových témach bezpečnosti a vzrastajúceho extrémizmu, v Martinus.sk zas predstavujú sýrsku literatúru. Súčasťou festivalového centra je Visual Stage pozostávajúci z niekoľkých inštalácií umelcov v priestore. Najvýraznejšou z nich je stage spravený z dvoch proti sebe obrátených hľadísk: zobrazenie súčasného narcizmu, nastavené zrkadlo k sebe alebo posledná stanica spoločensky unavených?

Odpolední afterparty před party: Bulp jsou takzvaně hot hot hot novinka na slovenské elektronické scéně. Před necelým rokem vydaná EP prvotina Endian sice už nějakou dobou bublá pod pokličkou scény, ale vystoupení před slušně zaplněnou SLSP arénou by se mohl stát jeden z milníku kariéry sourozenecké dvojice z Trenčína. Suverénně taneční a přitom netriviální přístup ke skladbám, intimní zpěv i krásné pohyby. Real feel, vážně. Britský postpunk Eagulls přesvědčuje přesvědčené a odbývá si svou slovenskou premiéru. Být to dva roky zpátky, je to možná větší terno. Nebo čtyřicet let? Revival v lepším slova smyslu, ale čekám na Savages.

V poobedných hodinách sa to očami bežného návštevníka neviditeľnej Artist Village začína hemžiť zahraničnými umelcami. So Xeniou Rubinos hľadáme kúsok tieňa na rozhovor. "Budete jedni z prvých, ktorým zahrám veci z nového albumu Black Terry Cat," hovorí sympatická speváčka. Jej zvučný hlas sa šíri aj za modrými plachtami EUrópa stageu a tí čo sa rozhodli jej dať prednosť pred ďalšími lákavými vystúpeniami, ktoré sa neúprosne kryjú až do rána, určite neľutújú. Neskutočná práca s hlasom publiku vyráža dych a ona sa ďalej tvári, že je to tá najprirodzenejšia vec. Skladby stačí počuť raz, aby sme do večera vykrikovali útržky textov: Pan y café!

Spojenectví s Rock for People krom kombo vstupenek přineslo i společný booking některých interpretů, který se poněkud převapivě orientuje na pro oba festivaly okrajový hip hop. Saul Williams i Astronautalis se představili krátce po sobě na stejné stagi a zatímco druhý jmenovaný se těší díky souhrám náhod a promotérského kumštu v Čechách i na Slovensku větší popularitě než kdekoliv jinde na světě, Saul Williams příliš velké publikum nenatáhl. Totálně přebuzené backing tracks nadělaly víc škody než užitku u obou, hiphopový nešvar v celé své zkáze. Astronautalis bez kapely ztrácí svou indie rockovou polohu, která ho činí výjimečným a v přebasovaných beatech se utápí i jeho tradičně skvělé frázování. Příště komplet prosím. Saul Williams má se zvukem podobný problém, jeho ztřeštěné poskakování na pódiu vyžaduje spíš stísněný klubový prostor. Ten si nakonec buduje uprostřed publika, které i tak čeká něco jiného. Nebo víc. Jedno z neočekávaných zklamání, zvlášť při srovnání s kvalitou jeho desek.

Basy utíchajú až pri vystúpení jedného z headlinerov tohto ročníka. Sigur Rós vyťahujú gitarové sláčiky krátko pred západom slnka a priestor na hlavnom pódiiu sa zahalí do oparu. Prepracovaný dizajn plný meniacich sa svetelných tyčí, temných severských projekcií a vizuálov, ktoré zaplavovujú priestor, naberal na kráse až pri nastupujúcom stmievaní. "The day is my enemy," napadá mi pohľade na islandskú štvoricu, ktorá zo začiatku zvádza boj o pozornosť so svetlom. Vzápätí vyhráva s meniacim sa rázom melódií. Od hlukového rozjímania prechádzajú k ráznejším rockovejším skladbám popretkávanými Birgissonovým prenikavým falzetom. A mrazivá nálada preniká aj do publika.

Nejeden umelec môže závidiť hlavný hrací čas elektroswingovému mágovi Parovovi Stelarovi, ktorý by viac pristal práve Sigur Rós. Na originalitu vystúpenia sa hrať nemusí, pretože kapela dokáže aj tak vytvoriť tú najväčšiu a najvrelejšiu šou, ktorá odľahčuje inak zádumčivejší večerný program. Vystúpenie dokázuje, že koktejl namiešaný z jazzu, electra a kostýmovej výpravy je síce opozeraný, ale večne živý.

Taneční program pátečního večera toho nabízí víc než tancovačku, a to do ranních hodin. Rezident červeného býka Throwing Snow je jeden z těch, kteří dokazují výjimečnost a jistou neomylnost (nebo sázku na jistotu?) akademie Red Bullu. Na IDM se samply berlínských veličin navazuje temnota v přesunutém Európa staně. Finští zahalenci K-X-P hrají na hypnotické struny i blány, šapitó se mění ve svatyni krautrocku a morbidního popu. Lidé odchází, lidé přichází. Pohoda pokračuje.

Info

Pohoda Festival 2016
7.7. 2016, Letiště Trenčín, Slovensko

Foto © Zuzana Malá

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace