Články / Reporty

Pohoda: Zmáčknout play ve správnou dobu

Pohoda: Zmáčknout play ve správnou dobu

Jakub Béreš | Články / Reporty | 08.07.2017

Po prvním večeru, kdy areál ovládly kytarové projekty se festival konečně přesunul do roku dva tisíce sedmnáct. Hlavní stage totiž byla celý den v obložení dominantních ženských headlinerek, které se kriticky vyjadřují ke společenskému dění na naší planetě. Po Solange, jejíž aktuální deska vykresluje situaci afroamerických žen ve Spojených státech v posledním období vlády Baracka Obamy, se v hlavním večerním čase představila M.I.A. se svojí show útočící na všechny politické hranice.

Před průletem děním na globální politické scéně nás Tommy Cash vzal do genderově fluidních oblastí Tallinu, který čelí neustálému ruskému vlivu i útokům na svobodu vyjadřování. Pětadvacetiletý rapper dokázal v největším krytém stanu, že párty v jednu odpoledne není pro Pohodu žádný problém. Unuděný mladík zahájil promítáním hantaj porna s problesky detailů pohlavních orgánů jak z Fight Clubu a slovy: "Kolik je sakra hodin? Jedna? Normálně v tuhle dobu ještě spím." Během hodiny se rychle otřepal a svoji první slovenskou show plnou zběsilých moshpitů přes půlku stanu ukončil přitisklý k prvním řadám a pokřiky: "Slovakia, You're fucking crazy!"

Tommy Cash vsadil na one man show a eklektické projekce těžící z internetové kultury. Oproti němu zvolila Solange okázalejší prezentaci, když její stage zdobila plachta s velkým červeným kruhem a početná kapela v kostýmech stejné barvy. I když své vystoupení musela o pár desítek minut posunout a posléze ukončit o půl hodiny dříve kvůli dešti, přesto předvedla nejosobitější vystoupení. Vedle ladných vokálních partů uhranula perfektně nacvičenou, sofistikovanou skupinovou choreografií a neustálými milými úsměvy.

Squarepusher / Austra / Mykki Blanco, některá rozhodnutí jsou bolestivější než jiná a člověk by se nejraději rozkrájel. Od hlavní stage je ale nejblíže Europa stan, kde právě rozehříval dav DJ Mykkiho Blanca. Po dvaceti minutách se na stagi objevil rapper v baletní sukni, aby s hitovkou Loner zaplul mezi lidi a zůstal tam po většinu své energické show, do níž skryl i kolísavý rap a špatnou komunikaci s osvětlovačem. Jistější vystoupení předvedli Sleaford Mods, jejichž rap game bavila hlavně díky silnému britskému přízvuku a choreografii muže na beatu Andrewa Fearna. Ten měl s pivem v ruce jediný úkol - zmáčknout ve správný okamžik play na svém notebooku.

Info

Pohoda festival 2017
6. - 8. 7. 2017 Letiště, Trenčín

foto © dawek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace