Články / Reporty

Pohodové perspektivy, karaoke na Pohodě

Pohodové perspektivy, karaoke na Pohodě

David Čajčík | Články / Reporty | 07.07.2017

„Modré špičky obřích šapitó prodlužují panorama kopců dookola a barevné diody adrenalinových atrakcí vytvářejí proti temnému nebi světelné obrazce.“ Čtu svůj první report, rok 2013, psaný na koleně, ve stánku s kávou, kam ještě dosahovala wifi. Stejné paralely jsou ve mně pořád, perspektivy se mění. Vím, co čekat, a o to víc se těším. Zpátky doma, v Trenčíně. K areálu poprvé zezadu, lunapark v odpoledním slunci. Mít své lidi na Pohodě je prima, známé tváře už nepotkáváme jen u stánku s pagáči. Kdo k hudbě přijde, ten už neodejde. Jedeme podél DIY vlajek se šipkami, podél přistávací plochy a krosnových divizí. Teď prší, silná ranní bouře. Press centrum bouří údery do klávesnic. Z vysílaček slyšíme předpověď. Bude bláto. Festival se probouzí po prvním večeru, protančené noci. „Rozehřívací den? Už ne.“ Ani náhodou.

Zábavní čtvrtek. Terminus pohodis. Víceletý dramaturgický plán nebo ad hoc ospravedlnění Ylvis? Nepředbíhejme, The Ills. Po prvním proslovu mezi skladbami slyším z davu nejobligátnější recenzi. „To sú Slováci?!“ Pravý start festivalu, zároveň jedna z nejtvrdších kapel, co tady uslyšíme. Téměř gojirovské spodky podkreslují mathrockové melodie, šetří se slovy, šetří se pauzami, šetří s dechem. Nešetří se. Vývozním artiklem se tady ohánět nemusíme, na domácí půdě před domácím publikem se hraje naša hra. A ústa zůstávají otevřené, stejně jako moshpit. Suverenita na padesátou. Vzpomínám na čecháčka v Tatrách před výhledem do údolí: „A tohle všechno bylo naše.“ Koukám na čtveřici sympaťáků a nadržený dav před nima. Tohle všechno by bylo naše. Kašlu na hory, chci The Ills. To je real something.

Ylvis tancovačka. Ylvis karaoke. Ylvis píčovina. Norské duo s klasickým hudebním vzděláním, biliardami views a liščím kostýmem. Wa-pa-pa-pa-pa-pa-pow. Jeden z nejvíc kontroverzních headlinerů festivalu za jeho historii, světová premiéra a nevím co ještě. Těžká skepse, přiznávám se, ale s myslí otevřenou hledám místo s výhledem. Desetiminutový countdown, publikum se baví a desetkrát odpočítává sekundy. Velký nástup, ensémbl o patnácti členech, kostýmy z pohádky ČT1, choreografie jak od Madonny, překvapivě hodně nástrojů a osmdesátiminutová show. Vtipné texty, bez jakýchkoliv debat. Karaoke pruh nad stagí funguje, disko ekvivalent power-metalové show to však zdaleka nezachrání. Všechno v dobrém, nejsme suchaři a tančíme nad skoro plným měsícem. Ale slzu po loňské PJ Harvey ve stejný čas zamáčknout můžeme. A bude poslední tenhle víkend.

Info

Pohoda festival 2017
6. - 8. 7. 2017, letiště Trenčín
www.pohodafestival.sk

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...