Články / Reporty

Pohodové receptury: z momentů tradice.

Pohodové receptury: z momentů tradice.

David Čajčík | Články / Reporty | 08.07.2018

Je jedenáct hodin dopoledne, tři sta šedesát dva dní do začátku festivalu, tedy dalšího ročníku. Sedíme v Café Kušnierik, ve středobodu areálu, v centru našeho vesmíru uplynulých tří dnů. Stánky s ovocem doprodávají melouny, od Kušnierikovcou dostáváme cold brew jako dárek. Za věrnost. Sedm hodin zpátky sedíme u totožného stolu a za ozvěn posledních tanečních setů ze všech směrů probíráme hudbu, večírky i životy. Z nejhezčích momentů se stávají ty nejtrvalejší festivalové tradice. Slobodné vinárstvo odzátkovává další a další lahve. Sauvignon, Veltlín i sladké rosé. Na příruční sedmidecku v plastové lahvi si zvykáme rychle. Vlastně jsme si už dávno zvykli.

Sedíme v trávě u festivalové brány, kterou opouští poslední návštěvníci a záhy i na korbách naložené ToiToi. Pijeme víno, píšeme reporty, nahráváme fotky. Press centrum pod sluncem, s výhledem na věž trenčianského hradu i blízké kopce. Slovenská garážovka Genuine Jacks nastupuje do taxi, včera odehrála set právě v Café Kušnierik. Jeden z desítek, co jsme stihnout chtěli a nestihli. Určitě to bylo dobré. Jejich manažerka vystihuje všudypřítomnou náladu. Zítra se prý vrátí uklízet. Nechce se jí domů. Ani nám, ani trochu. Pouštíme si My Way od Limp Bizkit. Jednu ze závěrečných písní, co nám utkvěla v hlavě z closing setu Ink Midgeta. Popohodová deprese je stejně reálná a nevyhnutelná jako zácpy do Prahy. Our way on the highway. Píše mi kamarádka z ústředí, že by měl festival začít znovu pro všechny, kdo na něm pracovali, aby si taky užili koncerty. Dodal bych, že by měl začít znovu pro všechny, už jen abychom využili naše plány bé, cé… ostatně někdy nevyšly ani ty á. Nevadí.

Když po páté ranní vychází slunce, před hlavním pódiem jsou dva tisíce lidí. Tančí se na zběsilý gypsy band Lomnické Čháve, tančí se zběsile. Pomíchaný dav sluncem oslněných tanečníků vynořených z hlubin rejvů i těch, kteří si kvůli tradičnímu vítání slnka nastavili budíček. Líbají se kluci i holky, líbají se kluci i kluci. Pohodová alchymie, pro jejíž popis nenacházím slova na místě ani teď. Točím pár videí, ale vzdávám to. Můžete mít kolik chcete peněz, ty největší headlinery a sponzory, ty nejluxusnější VIP zóny a největší stage. Ale přimět tolik lidí věnovat poslední energii i spánek poslední den festivalu si musíte zasloužit. V tomto případě dvaadvaceti lety poctivé snahy udělat nejlepší festival na světě. Naviděnou u slunečnic, ať už příští rok budou nebo ne. Pohodové tradice jsou silnější než realita.

Míjí nás auto se stánkem grilovaného oštiepku na přívěsu. Je čas odejít.

Děkujeme.

Info

Pohoda 2018
5. - 7. 7. 2018 letisko Trenčín, Slovensko
fb událost

foto: Zuzana Malá

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace