prof. Neutrino | Články / Recenze | 14.03.2020
Označení knihy za „jeden z nejpozoruhodnějších českých románů posledních let“, umístění ve výročních žebříčcích týdeníku Respekt, Radia Wave nebo serveru iLiteratura, podivný podtitul Glaciologie pro manipuláty a anonymita autora píšícího pod záhadným pseudonym A. Grevensteen – to už samo o sobě budí pozornost.
K atraktivitě přispívají i kulisy románu, které tvoří rozlehlé, leč poměrně neznámé Grónsko. Hlavní postava, třicetiletý „věčný smolař“ Miroslav Hammer je novinářem píšícím do vědecké rubriky magazínu Svět, který se účastní vědecké výpravy zkoumající ledovce. Propletený příběh začíná v Praze při otevření nové botanické zahrady, kde se seznámí se záhadnou glacioložkou Klárou, která mu sdělí zásadní informaci ze zákulisí instituce, a celý děj se nepředvídatelně roztáčí.
Do Gravensteenova románu je absorbována většina atributů současné literatury – záhadná vražda, detektivní zápletka, prostředí investigativní žurnalistiky, manipulace s fakty i přesahy do paralelní reality. S trochou nadsázkou se kniha blíží tolik oblíbenému žánru „severské detektivky“, ale na to je pro masového čtenáře jeho místy až experimentální styl příliš komplikovaný. Není divu, že autor se spíš vyznává z inspirace magickorealistickými spisovateli, jako jsou Ajvaz, Kafka nebo Borges. Text pak vyvažují vtipné postřehy a glosy ze života hlavní postavy, typického zástupce generace mileniálů. Detektivní zápletka je jen předivem pro záhadné události, jenž se odehrávají pod povrchem věcí, tak jako z ledovce je nad vodou vždy vidět jen malý vrcholek.
Mediální pozornost, který román vzbudil ještě před vydáním, připomíná mysteriózní thriller Mysterium tremendum Sebastiana Rainera (2015), který byl rovněž obestřen tajemných oparem svého vzniku. Někdo by možná řekl mnoho povyku pro nic. Nicméně Pohyby ledu lze chápat i jako součást větší hry, kdy samotný román nemusí být vtěsnán pouze do jeho stránek.
Pohyby ledu postrádají jen srozumitelnější poselství, přitom prostředí tajících grónských ledovců tomu v době aktuálních klimatických změn vyloženě vybízí. Jako debut to však není špatný skok do literárních vod.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.
Kryštof Kočtář 15.08.2024
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života.
Mária Karľaková 15.08.2024
Kniha je naozaj výnimočná osobná spoveď. Je intímna, plná pocitov, myšlienok, postrehov, otázok z dospievania jedného dievčaťa.
Dušan Šuster 02.08.2024
Rýchlik to veru nie je. Kilometre ubiehajú pomaly – Donato stanovil tempo okolo 110 bpm, čo je o poznanie menej než trend v súčasnom techne – a basový bubon má…
Šimon Žáček 31.07.2024
Ostře kritizovat konzumní společnost dokázala již několikrát, což mnohdy vedlo i k mezinárodnímu úspěchu – zejména v případě oscarového Parazita či megahitu Hra na oliheň.