Články / Rozhovory

Pořadatelská: Adam Svoboda (Kavárna Potrvá)

Pořadatelská: Adam Svoboda (Kavárna Potrvá)

ScreamJay | Články / Rozhovory | 27.05.2019

Kavárna, klub, bar. Malý prostor, velké koncerty. Když otevřete dveře, snadno vstoupíte do našlápnutého setu v hudebním klubu, živého baru i klidné kavárny, kde můžete v klidu usrkávat své latté. Po několika letech migrování z místa na místo se našla kavárna Potrvá v pražských Dejvicích. V posledních osmi letech jsou její aktivity provázány i s festivalem pro židovskou čtvrť v Boskovicích, kde má svou vlastní stage. O té a nejen o ní si s námi popovídal Adam Svoboda.

Potrvá, jestli se nepletu, letos trvá třináctým rokem. Kdykoliv si na kavárnu vzpomenu, automaticky mi naskakují asociace: často dosud nepříliš známí interpreti, první samostatné koncerty, písničkáři, experimentátoři. Pořád máte stejný vkus a stejný cíl?
Třináct to ještě není, v prosinci jsme oslavili kulatých deset let, ale aspoň k té třináctce se snad ještě dopracujeme. Ano, v podstatě máme stále stejný vkus. Jsme malinký prostor, který v sobě kloubí kavárnu, bar i klub, takže nám nezbývá nic jiného než dělat malé a skromné koncerty a jsme za to rádi! Troufám si ale říct, že skromné jsou spíše tím, že kapely nejsou třeba ještě moc známé, rozhodně ne tím, že by nebyly kvalitní. Například Republic of Two u nás měli svůj úplně první koncert.

Mezi mnohými mě napadá třeba večer s Jarboe a Father Murphy. Na které ty?
Jarboe s Father Murphy byl skvělý koncert. Pokud bych si měl vzpomenout na ty větší jména, tak u nás hrála například Chelsea Wolfe, Giraffage s XXYYXX nebo moji oblíbenci Die Die Die, ti u nás byli dokonce už třikrát. Máme tu výhodu, že když je kapela na pódiu, tak je v těsné blízkosti lidí a dělá to neuvěřitelnou atmosféru. Taky backstage je tak malinká, že po koncertě kapela prostě musí vyrazit mezi lidi. V tom je ta síla, všechno je to bezprostřední a autentické, milujeme to. Pro mě je těch nezapomenutelných akcí strašně moc, mám slabost pro Kalle, takže kdykoliv u nás hrajou, vím, že to bude super. Moc si pochvaluju spolupráci s Aranem (Silver Rocket, pozn. ed.), ten u nás dělá moc dobrou hudbu.

Do jaké míry se odráží dramaturgie pražských akcí do programu vaší stage na festivalu v Boskovicích? Sázíte spíš na prověřené jména, nebo nové objevy?
Má to určitě návaznost, spousta kapel co hrála u nás v kavárně, hrála následně i v Boskovicích a naopak. Dramaturgii se snažím skládat tak, abych dal příležitost jak nováčkům, tak veteránům. Boskovice jsou pro mě unikátní v tom, že návštěvníky zajímají právě i menší a ne tolik známé projekty, takže je to ideální platforma, kde je představit většímu publiku. Pro spoustu kapel to byl takový křest ohněm.

Koho váš program nabídne letos?
Na letošní ročník se hodně těším, už jen proto, že dramaturgie ostatních scén vypadá dost zajímavě. U nás i letos kladu důraz na „mladou krev“, přivezeme například Market, +-0, Noví lidé a jsem moc rád, že u nás vystoupí Dné. Těším se taky na kytarovku Tribe-J a skvělou písničkářku Aiko. Noční program pak bude patřit Aid Kidovi nebo Mutantům hledajícím východisko. K tomu spousta dalších kapel, divadel, DJs, je toho moc.


Osobitá pražská kavárna a festival na půli cesty mezi Brnem a Olomoucí, jak k tomuhle spojení vlastně došlo? A jak dlouho už trvá?
Letos to bude už po osmé, co budeme součástí festivalu. Začali jsme tehdy pouze jako večírkový stan v podstatě jen s barem. To nás ale brzo přestalo bavit a tak jsme s každým rokem přidávali o kousek víc, až jsme se stali plnohodnotnou scénou. Baví nás to a jsme rádi, že o nás Unijazz stále stojí, za což mu děkujeme.

Jak velkou přidanou hodnotu dává akci specifické místo nebo prostor?
Řekl bych, že prostředí je to, co festivalu dodává jeho jedinečnost. Neznám moc jiných akcí, které by tak dobře a zároveň nenásilně zapadly do celku města. Boskovice nabízejí hodně specifických prostor, ať už to jsou mikve, synagoga, zámecký skleník nebo zříceninu hradu a festival je velmi dobře využívá. My máme štěstí, že naše scéna je na louce obklopené lesem a právě zříceninou hradu, je to naprosto unikátní místo.

Najdeš si cestu i na velké festivaly typu Colours nebo Pohoda, nebo je ti lépe na těch, co udržují spíš "rodinnou" atmosféru?
Na Colours jsem dříve jezdil, ale posledních pár let mám problém s jeho sponzory, takže ho plánovaně vynechávám. Na Pohodě jsem bohužel nikdy nebyl. Osobně mi je nejvíc sympatická Beseda u Bigbítu, kam letos rozhodně vyrazím.

Sleduješ hudební ceny? Jsou podle tebe pro mladou alternativu, která je vám vlastní, přínosem?
Sleduju je z povzdálí. Nominovaná byla spousta kapel, které hrály v Potrvá i v Boskovicích, to mi dělá radost. Jsem rád, že Apollo vyhráli Čáry života, jejich hudbu mám moc rád, ale pořád je tam ta OSA, no... Vinyla je mi o něco sympatičtější a Povodí Ohře jsou výborní. Je to přínos, je dobře, že se někdo zajímá a oceňuje alternativní scénu a že je jí věnovaná, aspoň podle mě, stále větší pozornost.

Info

Potrvá
fb kavárny

Boskovice 2019 - festival pro židovskou čtvrť
4. - 7. 7. 2019
Boskovice
fb událost

foto © Petr Zewlak Vrabec

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Radim Zbránek (Story): Jen vnímat, nechat mobil v kapse

redakce 16.09.2019

Večírku s názvem Story se po několik let dařilo odvážným propojením dvou zdánlivě neslučitelných světů vyvolat atmosféru, jakou široko daleko zažil málokdo... Rozhovor.

Wrekmeister Harmonies: Všetko má expiráciu, krása aj utrpenie

redakce 15.09.2019

Predo mnou zrazu sedeli dve vyrovnané a veľmi príjemné bytosti, hovoril najmä JR. A pokojným hlasom ma dôkladne vyškolil o kráse a šťastí, ktoré je všade okolo nás.

Dušan Svíba (Earth Music): Potkávat se s lidma

redakce 09.09.2019

"Ústředním bodem je zájem a potřeba mít vliv na prostředí, ve kterém se pohybujeme," říká o svých plánech i ambicích Dušan Svíba.

George Clark (Deafheaven): Ordinary Corrupt Human Love je nový začátek

redakce 08.09.2019

Během kodaňské zastávky evropského turné se frontman Deafheaven rozpovídal o procesu, který z novinky Ordinary Corrupt Human Love udělal nejdůležitější album jejich kariéry.

Aparde: V Berlíně nejsem navždycky

redakce 02.09.2019

Hlas je mým dalším nástrojem říká v rozhovoru Paul Camillo Schroeder alias Aparde, inovátor německé elektronické scény, který se netají tím, že nemá rád rivalitu v hudbě.

Protokol: Alyona Alyona

redakce 30.08.2019

Na podzim se Alyona Alyona do České republiky vrací ke dvěma klubovým koncertům a u té příležitosti jsme se jí zeptali na její vzory a inspirace.

Bernard Sumner (New Order): Po letech jsme měli deadline

redakce 29.08.2019

Rozhovor se členem Joy Division a New Order se neodmítá, peripetie kolem náslechu a utajení alba ovšem překonaly všechna očekávání... Čtěte před pražským koncertem.

Milan Lipavský (Festival hudby Bez ambicí): Třeba se to brzy změní k lepšímu

redakce 28.08.2019

Festival na náměstí bez „kolotočů“? Lidi kolem litomyšlského klubu Kotelna se o to pokusí druhý rok za sebou, a ačkoliv říkají, že je to „bez ambicí“...

Courtney Barnett: Prokaž světu službu a vyřeš si sám sebe

redakce 26.08.2019

Courtney Barnett, jeden z nejvýraznějších hlasů v indie rocku, písničkářka s pronikavým viděním světa, přijede poprvé do Prahy. Rozhovor o pocitech nejistotu a jiných.

Jonathan Wilson: Objevování něčeho speciálního

redakce 23.08.2019

Jonathan Wilson o desce Rare Birds, temných stránkách Instagramu i přílišné romantizaci jeho podílu na restaurování hudební „scény“ kolem losangeleské čtvrti Laurel Canyon.